Za služby na internetu Češi loni online utratili přes 21 miliard korun

5. 2. 2015. (redaktor: František Doupal, zdroj: PayU)
Nejen zboží, ale také služby si Češi kupují na internetu stále častěji. Jen v loňském roce za ně utratili online kolem 21 miliard korun. Až 60 % plateb za služby na internetu pokrývají online platební metody. Nejsilnější kategorií služeb na internetu je online sázení a cestování. Zájem je o nákup letenek a roste i počet jízdenek zaplacených online.
Foto: Freeimages.com

„Služby byly dosud vnímány v souvislosti s e-commerce spíše okrajově, těžko se měřily. Aktuálně už představují nezanedbatelný segment v e-commerce s vysokým potenciálem růstu. Jestliže se v roce 2013 zaplatilo online za služby 18 miliard, v loňském roce to bylo zhruba o šestinu více,“ upřesnil Gabriel Kalapoš, ředitel platební brány PayU v ČR.

Segment bez dobírky

Podle něj stojí úspěch segmentu služeb na internetu nejen na rostoucí poptávce, ale i na způsobu platby za ně. Za služby totiž zákazníci v drtivé většině platí předem, a to nejvíce online platebními metodami (až 60 % všech plateb za služby na internetu). Na rozdíl od e-shopů se zbožím tak prodejci služeb nemusí investovat do dobírky. „Správně integrované online platby zvyšují počet dokončených objednávek, a navíc díky své jednoduchosti a pohodlnosti ulehčují nákup a zvyšují spotřebu služeb v online prostředí. Potvrzují to čísla našich největších klientů ze segmentu služeb,“ potvrdil Gabriel Kalapoš. Až 70 % všech online plateb za služby na internetu pokrývají karty, 30 % pak tvoří platby rychlým online převodem jednotlivých bank.

Budoucnost online plateb za služby je podle Gabriela Kalapoše v jednoduchosti a bezpečnosti řešení. Příkladem je metoda tzv. uložené karty, kdy si zákazník při prvním nákupu uloží informace o kartě, preferované dopravě a dodací adrese za příští nákup už dokončí a zaplatí jen jedním kliknutím. Nejoblíbenějšími a z hlediska plateb klíčovými kategoriemi služeb, které dnes rostou, jsou zejména sázky a hry, cestování (letenky a jízdenky), předplatné (noviny, časopisy) nebo právě pojištění.

Štítky: 
Ekonomika, E-commerce
Vytisknout Poslat e-mailem Sdílet na LinkedIn

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více

Českou ekonomiku táhly výdaje na konečnou spotřebu

18. 12. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí 2024 pokračovala v mírném mezičtvrtletním i meziročním růstu. Ve světle pokračujícího zvyšování reálné mzdy posílila spotřeba domácností. Klesala ale investiční aktivita. Čtěte více