Symantec nadzvedl pokličku inovací

Do Bergmanova pole působnosti v čele úřadu CTO patří také firemní globální výzkumná organizace Symantec Research Labs (SRL), která se zaměřuje na novátorské technologie nové generace. Bregman řekl, že inovace probíhá v celé společnosti Symantec a je jednou z jejích základních hodnot.
Během své návštěvy Nového Zélandu a Austrálie se zaměřil na dvě nové technologie: DeepClean a VIBES (Virtualization-Based Endpoint Security).
Zabezpečení na základě pověsti
Technologie DeepClean, kterou vyvinula skupina SRL Advanced Concepts, je technologie vytváření seznamů povolených položek na základě pověsti. Zákazníkům má pomoci vyhodnotit rizika a ohrožení ze strany rychle se objevujících nových hrozeb v době, kdy se nový škodlivý kód objevuje tak často jako nikdy předtím. Technologie DeepClean využívá a rozšiřuje síť Symantec Global Intelligence Network pro potřeby vytváření a udržování přesné a komplexní infrastruktury seznamu povolených položek a pověsti souborů a poskytovatelů. Technologie DeepClean využívá seznamy povolených položek a analýzu pověsti a doplňuje k nim stávající metody, jako jsou signatury, heuristika a seznamy zakázaných položek. To jí umožňuje zjišťovat současné nové hrozby z internetu a různé typy cílených útoků.
Zabezpečení koncových bodů založené na virtualizaci (VIBES)
Technologie VIBES je nová inovace vyvinutá skupinou Symantec Research Labs Core Research. Technologie VIBES využívá k ochraně koncových uživatelů technologii virtualizace. Zabraňuje krádeži citlivých dat zadaných v transakcích online a zmírňuje rizika spojená se spuštěním nebezpečného obsahu staženého z internetu. Tato nová metoda transparentně vytváří několik izolovaných virtuálních provozních prostředí, přičemž každé má vlastní úroveň důvěryhodnosti. Tím podstatně zvyšuje zabezpečení prohlížeče, protože uživatelům umožňuje transparentně používat různá virtuální provozní prostředí k provádění různých webových transakcí. V současném prototypu technologie VIBES existují tři virtuální provozní prostředí:
• Ve virtuálním počítači „Uživatel“ se provádějí běžné každodenní činnosti.
• V „Důvěryhodném“ virtuálním počítači se provádějí důvěryhodné operace, například zadávání citlivých pověřovacích údajů.
• Ve virtuálním počítači „Hřiště“ se provádějí riskantnější nedůvěryhodné činnosti, například navštěvování neznámých webových stránek nebo stahování neznámých aplikací.