Umělou inteligenci chtějí v práci využívat tři z pěti českých zaměstnanců
Průzkum Work Trend Index každoročně provádí Microsoft ve 31 vybraných zemích, ve kterých působí. Zároveň ale výsledky pro lepší porovnání rozčleňuje do jednotlivých států, a to včetně České republiky. Takto přináší unikátní porovnání, jak se přístup českých zaměstnanců a zaměstnavatelů liší v porovnání se světovým trendem.
Nástup umělé inteligence do pracovního prostředí okomentovala i Violeta Luca, generální ředitelka Microsoft Česká republika a Slovensko: „Umělá inteligence hraje výraznou roli v novém přístupu k práci. Stejně jako s nedávným nárůstem aplikací pro práci z domova se budou muset zaměstnanci naučit pracovat i s novými technologiemi využívajícími AI. Je to výzva i pro zaměstnavatele, kteří musí vyhodnotit, zda dává smysl nové AI doplňky implementovat do pracovních procesů. Správné zhodnocení situace je může v konkurenčním boji do budoucna zásadně zvýhodnit.”
Až 60 % českých zaměstnanců v aktuálním Work Trend Indexu uvádí, že má problém s časem či energií na práci. Právě jim by mohla pomoci umělá inteligence, která dokáže usnadnit obzvláště repetitivní či administrativní činnosti. Přesto se část českých zaměstnanců k AI staví negativně. Až 34 % pracovníků se obává, že umělá inteligence nahradí jejich práci. Zajímavé je, že v porovnání se světovými daty jsou Češi zatím umírnění. Globálně se o svou práci v důsledku AI obává téměř polovina všech respondentů (49 %). Obezřetnost Čechů vůči rapidně se vyvíjející situaci dokládá i nedávný výzkum společnosti Ipsos.
Na druhou stranu pracovníky, kteří se obávají o svou práci v důsledku AI, vysoce převyšuje procento zaměstnanců, kteří by umělou inteligenci v práci využívali a delegovali na ni co nejvíce úkolů. V Česku se počet zaměstnanců, kteří by AI užívali pro každodenní pracovní činnost, pohybuje kolem 59 %. Dvě třetiny Čechů by ji využívalo nejen pro administrativní úkoly, nýbrž i pro analytickou práci. Češi se v míře zapojení AI do pracovního života však ještě pohybují pod světovým průměrem, jelikož globálně by umělou inteligenci pro tento typ úkolů využívalo přes 75 % zaměstnanců.
Umělá inteligence by mohla pomoci především zaměstnancům s nedostatkem času a energie nebo s nesoustředěností. Tři pětiny českých zaměstnanců totiž mají pocit, že se během pracovního dne nedokáží soustředit. Globálně se toto číslo pohybuje kolem 68 %. Právě zaměstnanci s nedostatkem energie či s vysokou časovou vytížeností až 3,5× častěji celosvětově uvádějí, že mají problém s inovacemi a strategickým myšlením (v České republice je to jen 2,6×).
Stále se vyvíjející funkce a schopnosti umělé inteligence poukazují na nevyhnutelný trend, na který se musí připravit i zaměstnavatelé a vedoucí pracovníci. Právě ti totiž budou po zaměstnancích vyžadovat schopnost integrovat umělou inteligenci do každodenních pracovních činností. Až 78 % českých vedoucích pracovníků podle Work Trend Indexu společnosti Microsoft tvrdí, že v současnosti přijímaní zaměstnanci budou potřebovat nové dovednosti související s rostoucím vlivem AI. Pro srovnání, přibližně stejné procento zaměstnavatelů si totéž myslí i v Německu, Polsku či Velké Británii. Problematiku nedostatečných schopností pro práci s umělou inteligencí v zaměstnání dokládají sami pracovníci. Až 60 % zaměstnanců celosvětově uvádí, že jim tyto dovednosti chybí. V Česku podle Work Trend Indexu jde o 51 % zaměstnanců.
Microsoft se trendy a inovacemi v pracovním prostředí zabývá dlouhodobě. Pomocí celosvětového šetření Work Trend Index každoročně vyhodnocuje nejrůznější tendence pracovního trhu. V loňských letech se jednalo například o duševní pohodu v zaměstnání nebo hybridní práci. Zároveň vytváří nové aplikace a funkce, pomocí nichž se zaměstnanci mohou rychle se měnícímu pracovnímu prostředí přizpůsobit. Aktuálně poslední novinky představila společnost Microsoft na developerské konferenci Microsoft Build, která se konala 23. a 24. května.
Studie Work Trend Index se letos zúčastnilo 31 000 zaměstnanců, konkrétně 1 000 v každé z 31 zemí, kde společnost působí. Zaměstnanci pocházeli z Evropy, Asie a Severní a Latinské Ameriky. Formátově šlo o dvacetiminutový online dotazník. Sběr dat probíhal v období od 1. února do 14. března 2023.