Sláva, máme méně pirátů!
Softwarové pirátství na tuzemských osobních počítačích je opět na ústupu. Mezi roky 2007 a 2008 míra pirátství poklesla o jeden procentní bod. „V Česku se v roce 2008 užívalo nelegálně pouze 38 procent softwaru. Ztráty českého softwarového odvětví v důsledku pirátství loni činily 3,3 miliardy korun (168 milionů USD),“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. Česká republika se tak stále drží mezi 30 zeměmi s nejnižší mírou softwarového pirátství. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent.
V předchozím měřeném roce (2007) míra pirátství naopak stagnovala a držela se dva roky za sebou na 39 procentech. „Stagnovalo i sousední Slovensko, kde však míra pirátství nakonec poklesla o 2 procentní body a zastavila se na 43 procentech,“ dodal Hlaváč. Celosvětová bilance boje proti pirátství je rovněž pozitivní: ze 110 sledovaných zemí míra pirátství poklesla více než v polovině z nich (52 % z celkového počtu), nezměněná zůstala ve 40 zemích (33 %) a pouze ve 13 zemích (15 %) pirátství vzrostlo.
Tyto závěry vycházejí z Celosvětové studie softwarového pirátství (v pořadí již šesté), kterou dnes zveřejnila protipirátská organizace Business Software Alliance (BSA). Tato mezinárodní organizace hájí zájmy softwarového odvětví po celém světě. Studie zkoumá situaci ve 110 zemích světa a byla provedena nezávislou analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.
V Česku se software krade méně než na jihu Evropy
Za posledních čtrnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství
o 28 procentních bodů (viz graf v příloze). Při srovnání s dalšími
šestadvaceti členskými státy EU si Česko jako loni drží jedenáctou
příčku. Slovensku patří šestnácté místo. „V závěsu za Českem jsou
mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (48% míra
softwarového pirátství), Španělsko (42%) či Francie (41%),“ řekl Jan
Hlaváč. V rámci EU byla nejvyšší míra pirátství zaznamenána
v Bulharsku (68%), Rumunsku (66%) a Řecku (57%). Naopak nejméně se software
krade v Lucembursku (21 %), Rakousku (24 %) a Belgii, Dánsku či Švédsku
(všechny 25 % nelegálního softwaru). Podrobné srovnání všech zemí EU je
v příloze.
Nejméně pirátského softwaru se užívá ve Spojených státech (20 %), v Japonsku (21 %), Lucembursku (21 %) a na Novém Zélandu (22 %). „Naopak nejvíce se pirátství dopouštějí některé asijské a africké rozvojové země, kde míra pirátství přesahuje 90 procent,“ dodal Hlaváč (viz tabulku v příloze).
Nejvíce se nelegálně šíří operační systémy Windows, populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi v Česku nejčastěji poškozované výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel, Borland a Symantec.
BSA varuje uživatele stahující software z neověřených internetových zdrojů či výměnných P2P sítí: takto pořízený software může být nelegální a není možné se vyhnout případné právní odpovědnosti.
Další klíčové závěry studie:
• Ze 110 zemí zahrnutých do studie softwarové pirátství kleslo
v 57 zemích (52 % z celkového počtu), beze změny zůstalo v 36 zemích
(33 %) a v 16 zemích pirátství vzrostlo (pouze 15 %).
• Vzhledem k tomu, že celosvětový trh s počítači rostl nejrychleji
v zemích s vysokou mírou pirátství, vzrostla celosvětová míra
pirátství v roce 2008 o tři procentní body na 41 procent.
• Co do výše ztrát softwarového odvětví o nejvíce peněz přicházejí
Spojené státy (9,143 miliardy USD), Čína (6,677 miliardy USD) a Rusko
(4,215 miliardy USD).
• Největšího meziročního poklesu pirátství z celosvětového pohledu
dosáhlo Rusko, kde míra pirátství klesla o 5 procentních bodů na
68 procent. V průběhu šesti let tak míra pirátství v Rusku klesla
o 19 procentních bodů.
• Rozšiřování přístupu k internetu zvýší dostupnost pirátského
softwaru. Během příštích pěti let získá 460 milionů lidí
v rozvíjejících se zemích přístup k internetu. Růst bude
nejpatrnější mezi domácími spotřebiteli a malými firmami – v jejich
případě je míra pirátství vyšší než u větších firem a státních
organizací.
Světová ekonomická krize má na softwarové pirátství smíšený vliv, uvádí studie. Šéf analytiků IDC John Gantz podotkl, že spotřebitelé s menší kupní silou mohou obměňovat stávající počítače za delší dobu než obvykle. To by pak přispělo ke zvýšení pirátství, protože na starších počítačích je výskyt pirátského softwaru mnohem pravděpodobnější než na nově zakoupených. Nicméně nástup populárních minipočítačů tlačí nahoru prodeje levných „netbooků“, které již obsahují předinstalovaný legální software. Pirátství snižuje rovněž rostoucí popularita softwarů sloužících pro efektivní správu výpočetní techniky – takzvaný Software Asset Management (SAM). Pomocí těchto nástrojů firmy snižují náklady na výpočetní techniku.
BSA vyzývá vlády, které chtějí těžit z ekonomických výhod plynoucích ze snižování míry softwarového pirátství, k podniknutí následujících pěti kroků:
- Zvyšovat povědomí a vzdělání veřejnosti v oblasti duševního vlastnictví a rizik spojených se softwarovým pirátstvím;
- Aktualizovat zákony chránící duševní vlastnictví tak, aby reflektovaly standardy Světové organizace pro ochranu duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO);
- Vytvořit účinné mechanismy vymáhání práva tak, jak to požaduje Světová obchodní organizace (WTO), a to včetně přísných protipirátských zákonů;
- Vyčlenit na řešení tohoto problému patřičné zdroje včetně vytvoření orgánů pro ochranu duševního vlastnictví, podpory příhraniční spolupráce a vyškolení úředníků a soudců;
- Jít příkladem tím, že veřejný sektor bude užívat pouze legální software.
Studie zahrnuje 110 zemí a byla nezávisle provedena analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií. Studie zkoumá pirátství takzvaného krabicového softwaru, který se užívá na osobních počítačích včetně počítačů stolních, notebooků a na ultra mobilních počítačích. Studie se nezabývá ostatními typy softwaru, jakými jsou serverové aplikace či mainframeový software.
Více informací o studii je k dispozici zde
