S IT se salmonely bát nemusíte!

Tuzemské průmyslové firmy se snaží vyrovnat s poklesem poptávky zaváděním nových informačních technologií. Vyplývá to z analýzy české IT společnosti S&T CZ, která zaznamenala 40procentní meziroční nárůst prodejů informačních systémů pro řízení výroby, označovaných také jako shop-floor řešení.

Modernizace IT pomáhá výrobním firmám dosáhnout značných provozních úspor: „Během několika měsíců lze snížit provozní a výrobní náklady o desítky procent. Návratnost investice do vybraných shop-floor řešení je proto obvykle kratší než jeden rok. V době hospodářského útlumu tak mohou tyto technologie firmám výrazně finančně ulehčit,“ dodal Jaroslav Střelka, manažer divize průmyslových aplikací technologické společnosti S&T CZ.

Klíčovým úkolem systémů řízení výroby je odhalit problémová místa a lépe plánovat provoz výrobních linek „Odbourávají nadbytečné pracovní postupy či pomáhají včas odhalit zmetky a nekvalitní suroviny. Zamezují zbytečným prostojům, přispívají k hladkému průběhu výroby,“ vysvětlil Jaroslav Střelka. Nejžádanější jsou zejména systémy pro monitorování postupu výroby a dokladování rodokmene výrobku (odvod výroby, MES systémy), systémy sledování efektivity výroby, monitorování prostojů a úzkých míst výroby (OEE parametr, line efektivity) a systémy sběru dat z výrobních zařízení (SPC analýza).

Technologie bojují proti zmetkům a nákazám
Systémy pro řízení výroby, její monitoring a dokladování výrobního postupu patří mezi nejžádanější. Takzvané systémy MES (Manufacturing Execution System) kontrolují správné pracovní postupy, zpracovávané suroviny a polotovary vstupující do výroby. „Jakmile něco neodpovídá standardu, systém ihned upozorní obsluhu, případně je schopen výrobu pozastavit. Zaručuje se tak neměnnost výroby a tím i kontinuální kvalita,“ vysvětlil Jaroslav Střelka.

Slévárna Buzuluk takto například sleduje proces tavby odlitků. Pokud dojde k nestandardní změně v procesu výroby, systém na to upozorní. „Nový IT systém nám pomáhá identifikovat vlivy a příčiny změn v procesu tavení a formování pístních kroužků a v konečném důsledku snižuje výslednou zmetkovitost,“ řekl Jaroslav Fikar, vedoucí IT ve společnosti Buzuluk.

Nasazení těchto technologií je možné i mimo průmyslovou výrobu. „V potravinářství lze jejich prostřednictvím například zabránit šíření nákazy. Třeba při výskytu listeriózy se snadno z oběhu stáhne nakažená série sýrů. Rodokmen série navíc pomůže najít zdroj nákazy – konkrétní provoz či dodavatele mléka,“ uvedl Střelka.

Konec papírování a zmatků v provozech
Výrobu značně prodražují nadbytečné zásoby, chyby v dodávkách a prostoje. To, aby byly výrobní prostředky k dispozici v pravý čas na správném místě, zajišťují systémy JIT (just-in-time) montáže. Prostřednictvím technologií čárových kódů (BarCode) či RFID čipů zajišťují správné odbavení objednávky – a to jak po stránce montáže, tak výběru správných komponent. „Obsluha nemusí nic číst ani zapisovat, rovněž nemusí vyhledávat montážní položky. Minimalizuje se tím zmetkovitost a nedochází k záměnám výrobních součástek při montáži,“ řekl Jaroslav Střelka.

Justi-in-time usiluje o „nulové zásoby“ a dosažení maximální kvality Klíčová je snaha o dosažení dokonalé spolupráce a koordinované činnosti mezi dodavatelem na jedné straně a odběratelem na straně druhé, a to tak, že zásoby se stávají zbytečnými.

Do stejné kategorie IT nástrojů, které zamezují papírování a chybovosti obsluhy, patří aplikace odvodu výroby, tedy provedení jednotlivých výrobních kroků. Odbourávají klasické papírové průvodky ve výrobě, které jsou nahrazeny čárovými kódy či RFID čipy. „Odvod výroby probíhá elektronickým načítáním etiket umístěných na výrobcích, obalových a transportních médiích. Načtená data jsou ukládána od centrální databáze nebo jsou přímo zapisována do podnikového systému,“ vysvětlil Jaroslav Střelka.

IT technologie půjčují i divadelní kostýmy
Průmyslové systémy mohou být nasazovány i v netradičních provozech. Příkladem může být využití RFID a čárových kódů pro evidenci pracovního oblečení a nástrojů, například divadelních kostýmů. Toho mohou využít například divadla či televizní studia pro sledování aktuálního stavu všech kostýmů – kde se nacházejí, jak dlouho a komu jsou zapůjčeny. Systém zároveň upozorní na pravidelnou údržbu, třeba vyčištění, a je-li kostým poškozen, informuje o datu návratu z opravy.

Bič na zvýšení efektivity a brzda pro případ problémů
Odhalit skryté nedostatky ve výrobě pomáhají systémy pro sledování parametru OEE (Overall Equipment Effectiveness). Tato IT řešení jsou schopna z dat pořízených ve výrobě informovat o celkové efektivitě. Parametr je možné počítat pro jednotlivé stroje, jejich skupiny, linky či celé provozy. Jeho sledování dokáže zavčas odhalit problematická místa ve výrobě.

„Lze tak získat objektivní podklady pro účinnou nápravu problému. Například změnou vytížení, preventivní údržbou, optimalizací zakázek dle strojů a podobně,“ řekl Střelka. Běžná hodnota parametru ve výrobních závodech je 0,4–0,6 a jakékoli jeho zvýšení má velký ekonomický přínos.

Systémy záchranné brzdy či také systémy rychlé reakce naopak pomáhají v případě problémů výrobu zastavit. Monitorují provoz výrobních linek a umožňují vyhodnocovat důvody pozastavení výroby. „Dožadují se adekvátní reakce ze strany údržby či managementu. Zaznamenávají průběh řešení problému. Technici a management tak mají detailní přehled o prostojích ve výrobě,“ řekl Jaroslav Střelka.

Důvodů zastavení výroby může být mnoho. Jde především o vynucenou údržbu či řešení nestandardní situace – vznik zmetku nebo problém se strojem. „Obsluha tlačítkem zastaví provoz. Průběh incidentu je zaevidován a nahlášen údržbě, seřizovačům či vedoucímu směny. Systém zároveň sleduje dobu reakce příslušné osoby či oddělení,“ uzavřel Jaroslav Střelka, manažer divize průmyslových aplikací technologické společnosti S&T CZ.