Projektory na doma
Kromě malých přenosných projektorů, o kterých píšeme v jiném článku a které se také prosazují stále více, protože je lze bez problémů přemisťovat nejenom po bytě či domě, ale bez problémů si je s sebou sbalíte třeba na dovolenou, na zahradu či na chalupu, se i mezi běžnými uživateli stále více prosazují i klasické projektory, u kterých se počítá spíše s pevnou instalací nebo jen s minimálními nároky na častější přesuny.
Podobně jako u televizorů můžeme i u projektorů v poslední době sledovat zajímavý vývoj. Normou se již stala rozhraní Full HD či 4K (UHD), a ačkoli lze stále narazit i na modely s nižším rozlišením, ty už příliš doporučovat nelze, ústupek už je to velký (a dnes hlavně vzhledem k cenám již zbytečný, obzvláště při plánovaném použití pro sledování filmů, seriálů nebo třeba sportovních přenosů, prezentaci fotografií nebo hraní her). Zajímavé bude naopak sledovat nástup 8K projektorů, který je jen otázkou času. Dnes ještě na rozdíl od televizorů v segmentu projektorů úplně aktuální není, ale první průkopníci se již začínají objevovat…
Zdroj obrazu a světla
Světu projektorů dominují dvě hlavní obrazové technologie, kterými jsou DLP a LCD. A jak už tomu tak bývá, každá z těchto technologií má své výhody i nevýhody a najde si své zákazníky. Ani jednu však nelze označit za jasného vítěze…
U metody DLP se obraz vytváří za pomoci čipu s miniaturními zrcadly a rotujícího kolečka s primárními barvami. Jednotlivé obrazové složky tedy nevznikají současně, ale postupně. Díky vysoké rychlosti tohoto procesu a vlastnostem (nedokonalostem) lidského zraku však přesto vzniká dojem celistvého obrazu. Mezi výhody DLP technologie patří např. vynikající kontrast (lepší černá, než u LCD), ostřejší obraz a o něco vyšší rychlost překreslování (díky čemuž se takové projektory hodí např. pro hráče). Často zmiňovaným neduhem je naopak produkce tzv. duhových efektů, které se mohou objevovat za rychle se pohybujícími objekty horší schopnost zobrazit plynulé barevné přechody.
LCD technologie naopak (podobně jako např. televizory) produkuje obraz (barvy) najednou. Výhodou je rovněž kvalitní obraz, avšak bez duhových efektů. Na druhou stranu nejsou LCD projektory z důvodů pomalejšího překreslování obrazu až tak vhodné např. pro hraní her nebo jiné využití, kdy je klíčová rychlost.
Samostatnou odnoží jsou 3LCD projektory. Tato technologie využívá speciální tříčipový systém LCD, který poskytuje i u cenově dostupných přístrojů jasný a ostrý obraz plný detailů a syté barvy. Technologie 3LCD ke své činnosti využívá tzv. dichroická zrcadla, která rozkládají světlo (pocházející např. z lampy či laserového paprsku) na tři barevné světelné složky. Barvy (červená, zelená a modrá) následně prochází každá svým vlastním LCD panelem a následně jsou pomocí optického prvku sloučeny zpět ve výsledný obraz. Oproti DLP projektorům mají projektory s touto technologií obecně vyšší světelný (barevný) výkon, nižší spotřebu energie při stejném výkonu, mají jemnější a plynulejší barevné přechody.
Důležitou roli u projektorů hraje také zdroj světla, kde se dnes primárně využívají tři hlavní principy (halogenová lampa, LED a laser). I v tomto případě některé rozdíly stojí za zmínku…
Dlouhou dobu byla dominantním způsobem osvětlení (halogenová) lampa, která však v řadě situací není nejvhodnější, protože k jejím charakteristikám patří např. vyšší spotřeba energie, na kterou se váže větší produkce odpadního tepla a nutnost chlazení aktivními větráky (produkujícími nežádoucí hluk). Lampy zároveň mají omezenou životnost, která se běžně pohybuje v řádu několika tisíc hodin (pro běžné domácí použití tedy nejde o zásadní problém, přesto je s tím však dobré počítat) – v tomto případě přinesla vítaný pokrok právě technologie 3LCD, která má uváděnou životnost až 17 000 hodin.
K modernějším alternativám patří LED diody (obecně je nutné počítat s menším světelným výkonem, ale současně tedy i s menšími nároky na energii a chlazení, a proto se primárně využívají zejména u menších, kompaktnějších nebo přenosných projektorů) a laserová technologie (k výhodám patří udávaná delší životnost, vysoký světelný výkon, ale na druhou stranu se také mohou při provozu zahřívat a ve srovnání s DLP mohou být i o něco hlučnější).
U projektorů bychom neměli zapomínat ani na údržbu, respektive brát v potaz prostor, kde jsou nasazeny, protože kvůli své konstrukci jsou citlivé na prach (zejména laserové DLP, což se dnes řeší hermetickým uzavíráním těla zařízení) či zakouřené prostory (U LCD projektorů nasazených např. v klubech).
Kromě rozdílů v cenách (i když ty se dnes již často napříč nabídkou mezi jednotlivými produktovými kategoriemi a výrobci stírají) je při výběru projektoru vhodné zohledňovat i vlastnosti, jako je vznikající hluk kvůli chlazení (může rušit při večerním sledování) a zejména pak maximální svítivost (kvůli nárokům na míru zatemnění okolního prostředí, ve kterém se projektor využívá). A samozřejmě např. také parametry, jako je poměr vzdálenosti vzhledem k velikosti vznikajícího obrazu, což se může hodit při plánování umístění projektoru v prostoru. Zejména u prostorově omezených instalací by mohl být velkou výhodou některý z modelů s (ultra)krátkou projekční vzdáleností, který lze umístit takřka ke stěně.
Konektivita
Nejběžnější formou propojení projektoru a obrazového zdroje (typicky počítače či notebooku, multimediálního přehrávače, herní konzole nebo třeba set-top boxu) je dnes HDMI kabel, vzhledem k rozšíření tohoto standardu napříč všemi myslitelnými oblastmi jde o zcela logickou volbu. Dostupné bývají i alternativy (VGA, komponentní či kompozitní připojení apod.), ale ty už jsou dnes opravdu spíše vzácností.
Na vzestupu jsou naopak různé formy digitálního či bezdrátového propojení. Stále častější je přítomnost Wi-Fi, funkce Bluetooth či Ethernetu, díky kterým se lze k projektorům připojit např. z PC, tabletu či telefonu a snadno je ovládat nebo jim servírovat multimediální obsah pohodlně tímto způsobem. V některých případech lze vsadit také na externí paměťové nosiče díky portu USB.
Jednoduše dostupnou metodou, jak rozšířit možnosti projektoru, je připojení externího příslušenství k portu HDMI – může jít o nejrůznější miniaturní počítače, populární „android sticky z AliExpressu za pár dolarů“, Google Chromecast či další moduly s podporou Apple AirPlay, Miracast a podobných protokolů...
Další výbava
Výrobci do moderních projektorů stále častěji osazují také různé operační systémy, typicky Android TV od Googlu. Takový projektor se pak do značné míry stává zcela autonomním zařízením, které má díky možnosti instalovat doplňkové aplikace přístup nejenom k YouTubu, plejádě online televizních a streamovacích služeb nebo třeba ke Spotify, ale také k obrovským online kolekcím filmů, seriálů nebo her na pár kliknutí. Díky digitálním asistentům lze pak navíc zařízení často obsluhovat i zcela intuitivně prostřednictvím hlasových příkazů.
Když jsme u her – někteří uživatelé by jistě mohli uvítat také projektory „přizpůsobené pro hraní“, a to zejména díky speciálním gamingovým režimům, které se soustředí na poskytnutí co nejrychlejší (obrazové) odezvy, a dalším specifickým přizpůsobením obrazových vlastností.
Projektory dnes bývají běžně osazeny také reproduktory. Při vyšších nárocích na zvukovou kvalitu je však nutno počítat s využitím stávající domácí výbavy nebo s investicí do nové. Možnosti, jak propojit projektor s externím audiem, ať již drátově, nebo třeba prostřednictvím funkce Bluetooth, dnes naštěstí již máme dostupné.
Konec televizorů?
Relativně novou kategorií jsou zařízení, která si dávají za cíl v domácnostech kompletně nahradit televizory. Takové zařízení svou koncepcí běžně vychází z projektoru s (ultra)krátkou projekční vzdáleností, ale je osazeno i televizními a satelitními tunery, dodává se včetně klasického dálkového ovládání a chlubí se (ve srovnání s běžnými projektory) lepším ozvučením. Výhodou je, že takové, většinou relativně kompaktní zařízení, dokáže poskytnout velkou úhlopříčku obrazu, a přitom zabírá jen minimum místa (pokud tedy nepočítáme nároky na zeď či plátno, na které se promítá).
