Připojená domácnost přináší obavy

„Bitva kolem internetu věcí právě začíná. Podle analytické firmy IDC bude mít v roce 2020 tento trh hodnotu 7,1 bilionů dolarů,“ uvedl John Maddison, viceprezident pro marketing ve společnosti Fortinet. „Na trhu zvítězí dodavatelé, kteří dokáží pro zasíťování domácností nabídnout produkty konkurenceschopné nejen z hlediska ceny a funkcionality, ale současně respektující požadavky zabezpečení a soukromí.“

Přes 60 % respondentů průzkumu se domnívá, že propojené, zasíťované domácnosti se v příštích pěti letech stanou skutečností. V Číně je o tom přesvědčeno dokonce až 84 % účastníků průzkumu, v USA 61 %, v evropských zemích mírně nadpoloviční většina respondentů. Pod pojmem zasíťovaná domácnost se myslí stav, kdy jsou domácí zařízení a elektronika standardně připojené k internetu.

Většina dotázaných vyjadřuje v souvislosti se zasíťovanou domácností obavy z možného narušení dat nebo úniku citlivých osobních informací. Jako hrozbu, ať už zásadní nebo částečnou, vnímá tuto záležitost 69 % respondentů – v USA je podíl těchto odpovědí 68 %, v Evropě jsou deklarované obavy menší. Propojená zařízení budou shromažďovat množství dat a většina respondentů pokládá za důležité zajistit jejich soukromí/důvěrnost. 62 % účastníků průzkumu naprosto odmítá, pokud by zařízení o nich informace tajně shromažďovala a dále je sdílela.

Uživatelé chtějí mít kontrolu nad tím, kdo bude mít ke shromážděným datům přístup. 66 % respondentů požaduje, aby přístup k těmto informacím měli pouze oni sami nebo někdo, komu udělí výslovný souhlas. Čtvrtina dotazovaných přiznává práva na přístup k datům výrobcům příslušných zařízení nebo poskytovatelům Internetu. Převládá nechuť ke sdílení těchto informací se třetími stranami, odpor vzbuzuje přístup k datům ze strany vládních agentur.

Zákazníci se vesměs domnívají (42 %), že regulace týkající se shromažďování a dalšího použití dat je záležitostí vlád, 11 % by tuto pravomoc nejraději svěřilo nezávislým nevládním organizacím. Nejméně pravomocí by v této souvislosti vládě svěřili respondenti z USA, Evropané mají k vládám větší důvěru, nejvíce ve Francii.

V případě, že v zařízení je objevena bezpečnostní chyba, převládá názor (48 %), že aktualizace (instalace záplaty) je primárně povinností výrobce. Téměř třetina (31 %) respondentů ale soudí, že odpovědnost za aktualizace a záplatování mají sami jako vlastníci produktu. Zajímavé je, že pouze 12 % účastníků průzkumu se domnívá, že aktualizace jsou primárně záležitostí dodavatelů služeb, například poskytovatelů internetu.

Co se týče řízení zabezpečení, značná část účastníků průzkumu je přesvědčena, že jeho jádrem by měly být domácí směrovače (routery). Přibližně stejně je však rozšířen i názor, že zabezpečení by měl primárně zajišťovat poskytovatel internetu. 40 % respondentů by rozhodně bylo ochotno zaplatit za nový bezdrátový směrovač, který by optimalizoval připojení domácích zařízení, 48 % odpovědělo na tuto otázku „možná ano“. 50 % respondentů by si kvůli lepší funkčnosti propojených zařízení bylo ochotno připlatit za internetové služby (v evropských zemích je podíl mírně nižší).

„Internet věcí přináší koncovým uživatelům řadu výhod, přináší však také obavy týkající se bezpečnosti a soukromí dat,“ dodal John Maddison. „Vypořádat se s těmito překážkami bude vyžadovat použití různorodých bezpečnostních technologií, jako je například autentizace při vzdáleném připojení, virtuální privátní síť mezi vlastníkem nemovitosti a jeho zařízeními, ochranu proti malwaru a botnetům stejně jako zabezpečení aplikací. Bezpečnost Internetu věcí budou zajišťovat nezávislé firmy stejně jako výrobci zařízení, zabezpečení může být provozováno na infrastruktuře zákazníka nebo v cloudu.“