Polovina dětí reaguje na zprávy od cizích lidí
To je přibližně o polovinu více, než před pouhým rokem, kdy se k navazování a udržování známostí na internetu přihlásilo 45 procent dětí a dospívajících do osmnácti let.
Alarmující je, že podle 43 procent mladých uživatelů sociálních sítí je zveřejňování osobních informací na internetu bezpečné. Není. Používání skutečného jména, zveřejňování fotografií, popis bydliště nebo školy, kterou dítě navštěvuje, může vyústit v sexuální obtěžování na internetu i v reálný útok. Právě na tato rizika upozorňuje dnešní Den za bezpečnější internet a výsledky výzkumu, který provedla společnost Microsoft mezi 5 615 dětmi a mladými lidmi do osmnácti let a 8 566 dospělými v jedenácti evropských zemích.
Konec přezdívkám
Z výsledků výzkumu, který Microsoft provádí opakovaně, vyplývá, že nezletilí uživatelé internetu běžně porušují základní bezpečnostní pravidla. Nejčastějším riskantním krokem je používání svého skutečného jména. Za skutečností, že se pod pravým jménem v sociálních sítích pohybuje 85 procent Evropanů pod osmnáct let, může do značné míry Facebook. Nejpopulárnější sociální síť i mezi českými uživateli totiž k zadání skutečného jména přímo vyzývá. Výrazně se tak liší od starších typů komunitních webových serverů, které pracují s přezdívkami. Naprosto běžné je mezi dětmi a mladistvými zveřejňování vlastních fotografií a snímků kamarádů, které praktikuje 71 procent respondentů průzkumu.
Výrazně rizikovější je uvádění údajů, které potenciálním predátorům umožňují vyhledat dítě v reálném světě, jako je poštovní adresa nebo název školy. Ke své škole se v rámci sociálních sítí přitom hlásí 44 procent respondentů a svou adresu na internetu zveřejnilo třináct procent nezletilých uživatelů. Většina dětí alespoň omezuje přístup ke zveřejněným informacím. Více než polovina respondentů povoluje přístup na stránky s informacemi o své osobě pouze rodinným příslušníkům a kamarádům, sedmnáct procent ale nechává své informace volně přístupné.
Nedůslední rodiče
Nejvíce alarmujícím zjištěním výzkumu společnosti Microsoft mezi rodiči je jejich laxní přístup k ochraně dětí před internetovými riziky. Čtyřicet procent rodičů vůbec nesleduje, jaké stránky jejich děti navštěvují a jaké informace na internetu zveřejňují. Polovina rodičů pak nesleduje, zda jejich děti správně používají pravidla pro zajištění soukromí v sociálních sítích. Nástroje rodičovské kontroly pro omezení přístupu k nevhodným webovým stránkám nebo aplikace pro sledování aktivity na internetu používá pouze 22 procent rodičů.
Pasivní chování rodičů je hrozivé, protože právě jejich informovanost a schopnost otevřeně hovořit s dětmi představuje nejlepší ochranu před internetovými predátory. Jde o reálnou hrozbu, s kontaktem ze strany neznámých uživatelů (zprávy, žádosti o přátelství) se setkalo 63 procent respondentů průzkumu, téměř polovina z nich navíc na tento kontakt odpověděla – ze zvědavosti.
Pět tipů pro větší bezpečnost dětí na internetu
- Bavte se se svými dětmi od malička o tom, co na internetu děláte vy, snadněji vám pak řeknou, co dělají ony.
- Vysvětlete dětem, proč je nebezpečné dávat cizím lidem svou adresu nebo jim říkat, do jaké školy chodí.
- Kontrolujte aktivity svých dětí na internetu s využitím nástrojů rodičovské kontroly nebo specializovaných aplikací.
- Vysvětlete dětem, proč se nesmí sami scházet s někým, koho znají pouze prostřednictvím internetu. Nabídněte jim setkání pod vaším dozorem.
- Nebojte se obrátit na odborníky, pokud získáte pocit, že něčemu nerozumíte nebo že se změnilo chování vašeho dítěte.
Základní informace o bezpečném chování na internetu a možných rizicích nabízí rodičům i dětem v přehledné a zábavné formě komiks Bezpečný internet s postavičkami Kačerů z Kačerova. Najdete ho zde.
