Počet kyberútoků vzrostl o 75 % a dosáhl historického maxima
„Na jednu českou společnost přitom mířilo v průměru 2 153 kyberútoků týdně, což je meziroční nárůst o 69 %. Česká republika patří v tomto ohledu nadále k nejméně bezpečným zemím v Evropě. Například v Polsku čelila v průměru každá společnost 1 548 kyberútokům týdně, v Německu míří na jednu organizaci v průměru 1 220 kyberútok týdně, ve Francii to je 987, ve Švýcarsku 1 415, ve Spojeném království 1 176, ve Španělsku 1 775, v Rakousku 1 740 a v Řecku 1 219. Vysoký počet útoků je dlouhodobě v Itálii 1877 a v Portugalsku 1813, přičemž evropský průměr je 1 557 kyberútoků týdně na jednu společnost. Většímu riziku než v Česku čelí organizace v Itálii (2 301 útoků) a také v Rusku (2 983),“ uvedl Peter Kovalčík, regionální ředitel, Security Engineer Eastern Europe z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.
Nejčastějším cílem útoků jsou vzdělávací a výzkumné instituce, v průměru se jedná o 3 828 útoků týdně na jednu společnost, což je meziroční nárůst o 119 %. Druhým nejčastěji napadaným odvětvím je vládní a vojenský sektor (2 553 útoků týdně na jednu společnost), zdravotnictví na třetí příčce čelí v průměru 2 434 kyberútokům týdně na jednu organizaci. Druhý kvartál za sebou zaznamenali největší meziroční nárůst útoků (o alarmujících 191 %) dodavatelé hardwaru.
Největší počet útoků hlásí Afrika, v průměru 3 370 útoků týdně na jednu společnost, což je nárůst o 90 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2023. K výraznému nárůstu útoků došlo ale ve všech regionech.
Ransomwarové útoky
Ve 3. čtvrtletí 2024 byl zaznamenáno přibližně 1 230 ransomwarových incidentů. Nejvíce zasažena byla Severní Amerika s 57 % všech nahlášených ransomwarových útoků, zatímco Evropa zaznamenala přibližně čtvrtinu (24 %) incidentů.
„Nejvíce zasaženým odvětvím byl opět výrobní sektor, na který připadá 30 % zveřejněných ransomwarových útoků. Následuje zdravotnictví (13 % útoků) a maloobchod a velkoobchod (10 %),“ dodal Peter Kovalčík.
V této sekci jsou uvedeny informace získané ze „stránek hanby“, které provozují ransomwarové skupiny využívající techniku dvojitého vydírání. Kyberzločinci tyto stránky používají k zesílení tlaku na oběti, pokud okamžitě nezaplatí výkupné. Data sice mohou poskytovat trochu zkreslený pohled, přesto se jedná o velmi cenné informace o rozsahu ransomwarového ekosystému, který je v současnosti hrozbou číslo jedna pro organizace po celém světě.