Nový způsob výuky dle Intelu: digitální hnízda

Pilotní projekt na jedné ze znojemských základních škol přináší výborné výsledky. České školy tak následují vzory z řady dalších evropských zemí, v nichž už podobné systémy fungují.

Digitální hnízda pomáhají učitelům ve výuce efektivně diferencovat žáky podle jejich dispozic. Představte si například dva prvňáčky sedící v jedné lavici. První se zvolna učí slabikovat a číst, druhý už plynule čte a zná abecedu. Jak postihnout jejich rozdílný potenciál? Diferenciace úkolů pomocí digitálních hnízd má význam zejména pro všechny skupiny žáků, kteří nějak vybočují ze základní skupiny. Nadanější žáci s jejich pomocí plní náročnější úkoly nebo zpracovávají rozšířené učivo. Žáci se specifickými potřebami učení mají možnost přijímat vyučovanou látku jinou formou, jiným tempem, s větším důrazem na názornost, interaktivitu apod. (Mezi žáky se specifickými potřebami učení můžeme zařadit například žáky s poruchami učení, žáky se smyslovým handicapem, ale i ty, kteří se do školy vrátili po dlouhodobé nemoci nebo přešli z jiné školy.)

Pro implementaci digitálního hnízda se jako jedna z prvních škol v republice rozhodla škola ZŠ JUDr. Mareše ve Znojmě. „Rychlý vývoj technologií a jejich pronikání do všech oblastí života se nevyhnul ani školství. Změnit v jednom okamžiku celý způsob výuky pomocí nějakého kouzelného proutku ale nejde. Připraveni musí být učitelé, děti, ale i rodiče. Vydali jsme se proto cestou malých kroků. Po roce provozu se ukazuje, že to bylo správné rozhodnutí. Pro stejný způsob integrace počítačů do procesu každodenní výuky se na základě našich zkušeností rozhodly desítky dalších českých a moravských škol,“ vysvětluje Miloš Hubatka, ředitel Základní školy JUDr. Josefa Mareše ve Znojmě.

„Společnost Intel má bohatou historii v podpoře vzdělávání. V České republice pomáháme s integrací počítačových systémů do výuky na všech stupních škol v řadě lokálních projektů. Jedním z nich je i projekt Digitálních hnízd,“ komentuje Pavel Kubů, manažer divize Digital Health Group společnosti Intel.

Jak digitální hnízdo vypadá Digitální hnízdo sestává ze tří základních komponent – elektronické tabule, učitelského počítače a žákovského počítače, se kterým pracuje jednotlivec nebo skupina žáků. Tyto tři komponenty jsou vzájemně propojeny bezdrátovou sítí připojenou k Internetu.

Počítače, určené speciálně pro výuku na základních a středních školách, se vyznačují snadnou použitelností, dotykovým ovládáním, bezdrátovým připojením k internetu a dokonalou spoluprací s takzvanými Chytrými tabulemi. Od doby, kdy sjely z výrobní linky, jsou proto předurčeny ke každodennímu použití namísto klasických učebnic i sešitů zároveň. Nejznámějším prototypem takového počítače je Intel ClassMate, mezi další patří notebooky a netbooky Asus, HP, Lenovo a výrobky dalších firem. Ve všech bije stejné srdce – procesor Intel Atom.

Středem hnízda je takzvaná Chytrá tabule – tedy tabule jako dotyková obrazovka, opatřená reproduktory a připojená k učitelovu počítači. Dá se po ní psát elektronickými fixy, pouštět na ní videa, přehrávat hudební soubory, spouštět interaktivní testy a o přestávkách třeba hrát hry, které zvyšují koncentraci, postřeh nebo kreativitu. Pomocí Wi-Fi sítě (internet bez kabelů) se k tabuli snadno připojí žákovský počítač vybavený výukovými programy, učebnicemi a elektronickými cvičebnicemi (pracovními sešity). Učitel může kontrolovat zadané úkoly přímo na počítači dotyčného žáka či skupiny spolužáků a kdykoli promítnout obsah obrazovky na tabuli. Žák (nebo tým žáků) tak může při výuce dostat samostatnou práci, kterou po jejím dokončení jednoduše předvede ostatním přímo na tabuli.

K dispozici je už i řada „chytrých učebnic“ (elektronických ekvivalentů papírových učebnic, určených pro práci s digitální tabulí a žákovským počítačem).

Jak jsou školy na nový způsob výuky připraveny? V současné době je podle informací České školní inspekce (ČSI) k internetu stabilně připojeno více než 70 % státních škol a bezdrátová školní počítačová síť je v provozu na více než polovině z nich. Důležitá je rovněž připravenost lektorů. A tou se české školy chlubit mohou, neboť podle zprávy ČSI prošlo celých 96 % učitelů 2. stupně ZŠ v rámci SIPVZ (Státní informační politika ve vzdělávání) školením základních uživatelských ICT znalostí.