Nezabezpečené Wi-Fi sítě jsou skrytou hrozbou, které Češi nevěnují pozornost
Pro bezmála polovinu Čechů (47,3 %) je největší překážkou pro to, aby svá mobilní počítačová zařízení mohli používat na cestách, nedostatek bezplatného internetového připojení. Absence hotspotů s internetovým připojením zdarma je o něco palčivějším problémem pro muže (49,8 %) a mladší respondenty ve skupině 18 až 29 let (53,2 %). Podobná situace je i na Slovensku, kde značku free Wi-Fi ve veřejném prostoru nedočkavě vyhlíží dokonce 50,3 % oslovených Slováků; bezplatný internet více postrádají ženy (51,3 %) a generace třicátníků (53,5 %).
„Češi mají obecně velkou důvěru k bezplatnému internetovému připojení, vnímají je pozitivně, současně si ale ve velké většině nejsou vědomi bezpečnostních hrozeb, která plynou z nedostatečného zabezpečení sítí. S tím spojená rizika nijak neřeší bezmála polovina uživatelů. Nejvíce důvěřivé jsou ženy a nejmladší generace ve věku 18 až 29 let. Zda je wi-fi síť, ke které se přihlašují, zabezpečená, kontroluje pouhá pětina dotázaných Čechů (21 %). Další třetina (33 %) přiznává, že to provádí jen někdy,” shrnul Martin Vařbuchta, manažer pro maloobchodní prodej v Intelu. Z průzkumu vyplynulo, že ve srovnání s Čechy jsou Slováci o něco obezřetnější - na zabezpečení veřejné sítě dbá čtvrtina oslovených (24,9 %).
Free Wi-Fi mají svá rizika
Každý, kdo využívá internetového připojení zdarma, by měl vyhodnotit důvěryhodnost poskytovatele služby, protože tak činí na vlastní nebezpečí. U nedůvěryhodných provozovatelů free Wi-Fi hostspotů se uživatel vystavuje nebezpečí odposlechu či zneužití dat. Stejné riziko mu hrozí tam, kde je zabezpečení Wi-Fi sítě nedostatečné anebo dokonce zcela chybí. Základním pravidlem v síti, která je nedůvěryhodná anebo nezabezpečená, je nezadávat žádné údaje, u nichž nechceme, aby se dostaly do nepovolaných rukou.
Dbát pokynů bezpečného chování ve veřejných sítích by měli zejména uživatelé, kteří pravidelně ale i třeba jen příležitostně mimo domov, na cestách či na dovolené zadávají své citlivé údaje včetně hesel, osobních identifikačních údajů (PIN) pro online bankovnictví či platby kartou přes internet. Z průzkumu společnosti Intel vyplynulo, že se takto chovají čtyři z deseti respondentů v České republice. Mezi Slováky je situace velmi podobná a týká se více než třetiny dotázaných (35,1 %).
Jaká je cena osobních dat?
Jak dokazuje studie společnosti Intel Security (dříve McAfee), jež vychází ze systematického monitoringu podsvětí stejně jako z dlouholeté spolupráce s policejními složkami při potírání internetové kriminality, osobní údaje mají na černém trhu konkrétní nezanedbatelnou hodnotu.
Obchoduje se především s údaji typu rodných čísel (číslo sociálního pojištění, číslo řidičského průkazu), daty narození, fyzickými i e-mailovými adresami anebo daty používanými v ověřovacích otázkách (rodné příjmení matky). „Nejcennější jsou samozřejmě údaje umožňující online řízení jednotlivých účtů, tj. na příklad pro správu platební karty. Online se obchoduje i s prakticky celými osobními identitami, které mohou obsahovat také zdravotní záznamy. Ty mohou mít řádově vyšší cenu než čísla kreditních karet a často se přímo nikdy nepoužijí, ale slouží k vydírání,” popsal Martin Vařbuchta.
Co se týče jednotlivých položek, ceny za on-line přístupové údaje k bankovním účtům na černém trhu začínají kolem 190 dolarů. Ceny za kreditní a debetní karty se také pohybují ve velmi širokém rozpětí, od 5 do 30 dolarů, a to v závislosti na typu karty nebo zemi, kde byla vydána.
Češi a Slováci jsou zranitelní, jazyková bariéra je nechrání
Zneužití citlivých osobních údajů hrozí i uživatelům mobilních zařízení z České republiky, která se tak stává cílovým trhem pro podvodníky. „Kyberzločin je do značné míry mezinárodní: týká se to zejména komoditních položek, jako jsou čísla platebních karet či přístupová data k účtům, kde jsou domácí uživatelé právě tak zranitelní jako kdokoli jiný. Rozhodně je nechrání žádná jazyková bariéra,” řekl Jiří Palyza, výkonný ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu, organizace, která se věnuje osvětě v oblasti bezpečného chování na internetu.
Důvodem je podle Jiřího Palyzy to, že ekosystém počítačové kriminality je dnes velmi komplexní a zahrnuje prodej prakticky všeho ´as a service´. Data jsou předmětem obchodování a jejich kupec nemusí mít zvláštní technické znalosti ani infrastrukturu. Jakmile se osobní data dostanou do nepovolaných rukou, zvyšuje se pravděpodobnost dalších cílených kybernetických útoků. Současným trendem na poli internetového zločinu je například zneužívání různých předplacených internetových služeb v oblasti hudby, videa či věrnostních programů. I tyto zdánlivě bezcenné informace dokážou kyberzločinci zpeněžit a vytěžit ve svůj prospěch.
Výsledky přinesl průzkum společnosti Intel, který mezi více než dvanácti sty uživateli tabletů, notebooků a zařízeních „dva v jednom“ v České republice a na Slovensku zkoumal, do jaké míry má jejich chování vliv na bezpečnost jejich dat.
