Nemilý důsledek home office: Počet útoků přes vzdálenou plochu vzrostl o 242 %

Snaha firem převést zaměstnance co možná nejrychleji na práci z domova odkryla nová zranitelná místa, která se okamžitě stala vítaným cílem kyberzločinců. Objem provozu firemních sítí rapidně narostl a uživatelé museli urychleně přejít na využívání služeb třetích stran pro vzájemnou komunikaci a výměnu dat, a také začali ve větší míře využívat potenciálně nezabezpečení Wi-Fi sítě.

Dalším významným problémem pro bezpečnostní týmy firem se stali zaměstnanci, kteří začali ve zvýšené míře využívat nástroje pro vzdálený přístup k plochám pracovních počítačů. Jedním z nejpoužívanějších aplikačních protokolů pro přístup k pracovním stanicím nebo serverům s operačním systémem Windows je proprietární protokol společnosti Microsoft – RDP (Remote Desktop Protocol). Počet počítačů, k nimž se zaměstnanci z home office takto připojovali a byly nesprávně nakonfigurovány, během první vlny lockdownů celosvětově vzrostl a s ním i počet kybernetických útoků zacílených na tyto počítače. Útočníci se obvykle snažili hrubou silou (systematickým hledáním správné možnosti) odhalit uživatelské jméno a heslo pro RDP. Úspěch v takovém případě vedl k tomu, že hacker získal vzdálený přístup k firemnímu počítači připojenému k interní firemní síti.

Útočníky lákaly také webové konference

Od začátku března raketově narostl počet detekovaných útoků Bruteforce.Generic.RDP, což vedlo k 3,4-násobnému meziročnímu nárůstu celkového počtu detekovaných případů těchto útoků za prvních 11 měsíců letošního roku. Celkově došlo od ledna do listopadu 2020 k 3,3 miliardám útoků na protokoly vzdálené plochy. Pro porovnání: v roce 2019 zaznamenala společnost Kaspersky za stejné období prvních 11 měsíců celkem 969 milionů takových útoků.

Kromě útoků na RDP se kyberzločinci zaměřili i na různé nástroje online komunikace, které zažívají boom kvůli hromadným přechodům zaměstnanců na home office. Společnost Kaspersky detekovala na 1,66 milionu unikátních škodlivých souborů, které se šířily prostřednictvím nejčastěji používaných aplikací pro zasílání zpráv a pořádání online konferencí. Po instalaci tyto soubory načítají především Adware, tedy programy, které zaplavují napadené zařízení nežádoucí reklamou a shromažďují osobní údaje obětí, jež pak mohou být zneužity. Další skupinou škodlivých souborů, které se maskovaly jako firemní aplikace, byly Downloadery. Ty nemusí být samy o sobě škodlivé, ale dokáží stahovat do zařízení další aplikace, počínaje trojany a konče různými nástroji pro vzdálený přístup.

Home office donutil fungovat online i ty, co internet odmítali

„Letošní rok nás mnohému naučil. Přesun do online prostředí nebyl tak bezproblémový, jak by se dalo čekat, zvláště když jsme už předtím žili ve světě, který jsme považovali za plně digitalizovaný. Jakmile jsme ve větší míře začali pracovat na dálku z domova, zaměřili se na to i kyberzločinci, kteří se snažili z této změny co nejvíce vytěžit. Mohu s radostí konstatovat, že proces adaptace na nový způsob práce byl rychlý a svět se díky tomu nezastavil. Ekonomiky naštěstí zcela nezamrzly a my si stále můžeme dopřát kávu, i když někdy jenom prostřednictvím doručovacích služeb. Zároveň ale už víme, že se ještě máme co učit o zodpovědném používání technologií a zejména o bezpečném sdílení dat," řekl Dmitrij Galov, bezpečnostní expert v Kaspersky.

„Ukázalo se, že jednou z největších výzev roku 2020 bude zvýšit úroveň obecného povědomí o potenciálních kybernetických hrozbách. Hlavní příčinou problémů však není náhlý nárůst poptávky po online službách, ať již z důvodu práce z domova nebo rozvozu jídla. Jsou jimi spíše noví uživatelé, kteří se dosud vyhýbali většímu využívání digitálních technologií. Nemuseli ani záměrně ignorovat potřebu kybernetického zabezpečení - prostě se kdysi rozhodli nepoužívat digitální služby a kvůli tomu mají menší povědomí o tom, co se jim může v internetovém prostředí stát. Ukázalo se, že tato skupina lidí byla během pandemie jednou z nejzranitelnějších. Úroveň jejich znalostí o potenciálních hrozbách byla velmi nízká. Je to velký celosvětový problém a doufám, že jsme naší zprávou přispěli ke zvýšení informovanosti o potřebě kybernetické ochrany mezi běžnými uživateli,“ dodal Galov.