Minulost, současnost a budoucnost AMD

AMD je technologický gigant, který působí ve 23 zemích světa. Společně s Intelem patří mezi nejvýznamnější výrobce x86 procesorů a od roku 2006, kdy AMD akvírovala společnost ATI, je vedle Nvidie jedním z nejdůležitějších výrobců grafických čipů.

Stručná historie AMD

Společnost AMD založil v roce 1969 Walter Jeremiah Sanders s dalšími sedmi kolegy ze společnosti Fairchild Semiconductor (odtud odešli i zakladatelé Intelu – Robert Noyce a Gordon Moore). AMD se zpočátku zabývalo logickými obvody a dodávalo komponenty společnostem Fairchild a National Semiconductor. První mikroprocesor AMD dodalo na trh v polovině 70. let minulého století, šlo o Am9080, nelicencovaný klon Intelu 8080.

V roce 1981 začalo AMD oficiálně spolupracovat s Intelem – desetiletý kontrakt o technologické výměně umožnil mimo jiné produkci licencovaných klonů Intelu využívajících x86 architekturu. Tento stav byl důsledkem tlaku ze strany IBM – společnost pro své osobní počítače požadovala minimálně dva dodavatele CPU. Posledním klonem x86 procesorů Intelu byl Am486, který nabízel vyšší kmitočet než 80486 od Intelu. Vzájemná „spolupráce“ ale vyústila ve vleklou právní bitvu, ze které nakonec vyšlo AMD jako vítěz.

Na začátku 90. let AMD představilo své vlastní 32bitové 386-kompatibilní procesory a akvírovalo společnost NexGen. První vlastní procesor AMD byl K5, který přišel na trh v roce 1996.

Byla to také společnost AMD, která jako první výrobce komerčních procesorů uvedla na trh model, který překročil hranici 1 GHz – v roce 2000 začalo AMD vyrábět řadu Athlon, která byla sedmou generací AMD procesorů. V nabídce AMD mělo také cenově dostupné procesory Duron, které začalo AMD vyrábět na přelomu milénia. Tyto procesory byly odpovědí AMD na intelovské Celerony. V roce 2004 AMD uvedlo řadu Sempron a představilo úplně první spotřebitelské 64bitové x86 procesory s kódovým označením K8. Posunem k 64bitovému designu byly tyto procesory schopné podporovat teoreticky až 1 TB paměti. To byl důležitý milník, protože PC se tak už nemusela omezovat na 4 GB operační paměti.

AMD také u svých procesorů přesunulo kontrolér paměti z čipsetu a integrovalo jej přímo do CPU, což výrazně snížilo latenci. S integrovaným kontrolérem paměti v procesoru už nebyla potřeba FSB v systému – to AMD nahradilo vlastní HyperTransport technologií, která byla schopná výrazně vyšší přenosové rychlosti než FSB. K8 procesory byly uvedeny na trh jako Athlon 64 pro spotřebitele (Slawhammer a Newcastle), Athlon 64 FX (Sledgehammer a Clawhammer) pro náročné uživatele a Opteron (Sledgehammer) pro servery.

V roce 2003 AMD koupilo od National Semiconductoru produktovou řadu Geode (původně tyto procesory vyráběla společnost Cytrix), aby rozšířilo svou nabídku low-endových produktů. Své portfolio AMD v roce 2006 doplnilo prostřednictvím akvizice ATI Technologies, výrobce grafických karet.

Hledání Zenu

V průběhu hospodářské krize a s nástupem mobilních platforem a netbooků se do popředí dostaly jiné značky. Podle svých vyjádření se společnost chtěla soustředit na svůj klíčový byznys, tedy x86 procesory a high-endové grafiky, a proto prodala svou technologii mobilních čipů Imageon Qualcommu a zbavila se své digital TV divize, kterou koupil Broadcom.

V roce 2016 AMD představilo svou zcela novou mikroarchitekturu s označením Zen. O rok později přišly první procesory ze série Ryzenů s touto mikroarchitekturou. Na Zenu byla postavena také série serverových procesorů Epyc a nové APU. Zenové procesory využívaly 14nm FinFET proces, byly energeticky efektivnější a uměly vykonat znatelně více instrukcí během cyklu. Přepracován byl také cache systém, uvedena byla SMT umožňující, aby v každém jádru běžela dvě vlákna. Procesory s architekturou Zen využívají tři typy socketů – desktopové a mobilní Ryzeny využívají AM4, Threadrippery, řada pro náročné uživatele využívá TR4 socket a serverové Epyc procesory SP3 socket.

Zen je postaven na SoC designu – ovladače paměti, PCIe, SATA a USB jsou obsaženy v tom samém čipu, jako jsou jádra procesoru. Výhodou tohoto designu je přenosová rychlost a výkon. Dalším přínosem SoC je škálovatelnost, kterou mikroarchitektuře Zen přináší. Procesy s touto mikroarchitekturou znamenaly průlom a v úspěšném tažení AMD pokračuje i s dalšími generacemi. V segmentu vysoce výkonných grafik AMD přišlo s architekturou Vega a v roce 2018 představilo první 7nm GPU pro profesionály a datacentra a první herní 7nm GPU Radeon VII. Nedlouho poté předvedlo AMD také první 7nm x86 procesor serverové řady Epyc postavený na Zen 2 architektuře. Nelze opomenout také vývoj a výrobu APU pro přední herní konzole od Sony i Microsoftu. AMD přineslo další milník ve vývoji spotřebitelských procesorů a s modelem Ryzen 9 3950X přišel na trh první 16jádrový procesor. Představen byl také první 64jádrový Threadripper.

Čtvrtá generace

Rok 2019 byl pro AMD jeden z historicky nejúspěšnějších díky silnému produktovému portfoliu. Velký úspěch zaznamenaly procesory Ryzen i Epyc. Design mobilních Ryzenů umožnil renomovaným výrobcům představit výkonné a cenově zajímavé produktové řady notebooků i pracovních stanic.

Letos očekávaná čtvrtá generace Ryzenů s mikroarchitekturou Zen 2 má navázat na oblíbenou třetí generaci z roku 2019, která vsadila tradičně na vysoký počet jader a boostovaný multivláknový výkon a mikroarchitekturu Zen+. Nasazení nových Ryzenů série 4000 umožní výrobcům přijít s ultratenkými a vysoce výkonnými zařízeními. Díky integrovaným bezpečnostním prvkům, jako je full-memory šifrování, jsou zařízení s procesory AMD také ideální volbou pro byznysové použití.