Internet věcí a kybernetická bezpečnost
Je to však pravda? Připouštím, že data vypovídající o tom, kolikrát denně si jdeme do lednice pro něco na zub, jsou pro většinu organizací nezáživná. Pokud se však dají do kontextu s tím, že pokaždé, když se v televizi hraje Liga mistrů, dáme si k ní pár piv a pizzu, mohou toho využít například internetové obchody a služby, které nám mohou zasílat personalizovanou nabídku. Reálnější a mnohem nebezpečnější příklad se však skrývá za senzorem otevřených dveří. Co by se mohlo stát, kdyby někdo zjistil mou rutinu a věděl by, v kolik hodin chodím domů z práce? Zde už to nebezpečí vidíme poněkud jasněji. Shodneme se tedy na tom, že by se měla bezpečnost těchto zařízení řešit. Často jsou kompletně bez jakékoliv ochrany. K tomu může dojít dvěma způsoby. Prvním je nedostatečné zabezpečení ze strany výrobců, což může být dost podstatný problém, a druhý případ padá na hlavu uživatelů, kteří si zařízení zakoupí, ale nenastaví si heslo nebo si nechají heslo výrobní, které se vždy po zapojení produktu doporučuje změnit.
IoT všude kolem nás
Naštěstí se však většina firem na trhu snaží své produkty co nejlépe zabezpečit. Zejména jde o společnosti nabízející zdravotnická zařízení do nemocnic, jejichž chod mnohdy představuje rozdíl mezi životem a smrtí. Pokud by někdo napadl právě tato zařízení, může to mít fatální následky. Každodenně se setkáváme s prvky internetu věcí a často o tom ani nemusíme vědět, protože mezi ně můžeme zahrnout v podstatě jakékoliv zařízení schopné připojení na síť. Jde například o senzory sledující plynulost silniční dopravy, naplněnost kontejnerů na odpad nebo třeba běh výrobní linky. Internet věcí je zkrátka všude kolem nás a kdo by se chtěl pohybovat v nezabezpečeném prostředí.
Pryč s ním? To ne!
Určitě vás napadlo, proč tedy internet věcí vůbec využíváme, když pro nás představuje takovou míru rizika. Odpověď je jednoduchá – jeho využívání výrazně převyšuje možná rizika, která se navíc dají řešit nejrůznějšími bezpečnostními nástroji. Praktické způsoby jeho využití našla například finská železnice VR Group, která u jednotlivých vlaků a vagonů pomocí senzorů sbírá statistická data.
Pokračování článku v říjnovém vydání Digitálního Reseller Magazinu najdete zde.