Infografika: Chutí investovat do firemní bezpečnosti české firmy ve střední Evropě vynikají

České firmy vynikají i tím, že uvádějí nejvyšší připravenost řešit úroky kyberzločinu: zatímco existenci krizového scénáře pro tyto případy hlásí 84 % oslovených firem z ČR, v Rumunsku je to 72 % a v Madarsku a Polsku pouhých 60 % firem. „Už není na místě se ptát, jestli přijde nějaký kyberútok, ale spíše kdy přijde. Existence plánu pro tyto případy, který poskytne ochranu klíčovým oblastem firemního IT, bude minimalizovat případné ztráty a zajistí rychlé obnovení kritických funkcí systému, se proto ukazuje jako naprosto nezbytná,“ uvedl Petr Ulvr, obchodní manažer společnosti Intel.

„Ve srovnání se svými kolegy z dalších tří středoevropských zemí češti IT manažeři hodnotí bezpečnost své firemní sítě s největší mírou sebevědomí. Na desetibodové škále bezpečnosti firemní sítě jsou české firmy na stupni 8,14 nejblíže neprolomitelnému maximu. Následují firmy rumunské (7,74), polské (7,71) a maďarské (7,13),“ doplnil Ulvr.

Vysoké sebevědomí ohledně firemní bezpečnosti ovšem neznamená, že nedochází k jejímu narušení prostřednictvím incidentů, jejichž výsledkem je nezřídka ztráta firemních dat: podle dotazování muselo v uplynulých šesti měsících řešit bezpečnostní incident 36 % oslovených českých firem. Ztrátu dat z nich pak utrpěly celkem dvě procenta, což je mírně pod středoevropským průměrem.

Více než polovina českých firem nedostatečně ověřuje identitu uživatelů

Převažují ve středoevropských firmách inovativní metody ověřování identity uživatelů, anebo stále ještě vítězí zastaralé metody z uplynulých desetiletí? Tato otázka má obzvláštní důležitost tváří v tvář jevům, jakými jsou přechod na cloud, růst mobility a růst propojených průmyslových a komunikačních zařízení.

Společnosti mohou disponovat vyspělými metodami přístupu ke zdrojům a datům a přitom zapomínat na ten zjevně nejslabší článek v systému bezpečnosti, kterým jsou lidé a jejich činnost. O neadekvátní ochraně koncových zařízení svědčí výsledek, že 54 %, tedy více než polovina dotazovaných CIOs v Česku uvedla, že výhradní metodou ověření identity na firemních počítačích je pouze jedna, a to ještě ta nejméně dokonalá metoda: zadání uživatelského hesla.

Z pohledu odborníků je tento způsob ověřování nedostatečný a nese s sebou značná bezpečnostní rizika. Více než polovina bezpečnostních incidentů spojených se ztrátou dat byla v roce 2015 způsobena zneužitím či krádeží přístupových údajů a hesel uživatelů (dle Verizon Data Breach Investigations Report). „Aby bylo ověření bezpečné, doporučujeme vedle hesla zadávat minimálně ještě další metodu autentifikace uživatele, což podle výsledků průzkumu ve své praxi vyžaduje jen 44 % českých firem,“ potvrdil Petr Ulvr.

Nejbezpečnější? Tři stupně ověření a data mimo operační systém.

Většina respondentů středoevropského průzkumu (52 %) je přesvědčena, že nejbezpečnější je metoda biometrického ověření. Odborníci na bezpečnost ovšem upozorňují, že i biometrická data mohou být snadno zneužita.

„Použití biometrie jako jediného prvku identifikace není bezpečné. Získat biometrické údaje, např. otisk prstu nebo fotografie tváře, je mnohem jednodušší než zjistit heslo uživatele. Heslo je možné na rozdíl od biometrie změnit. Získané biometrické údaje lze u běžných zařízení použít k neoprávněnému přístupu. Vždy doporučujeme kombinovat biometrii s dalším identifikačním prvkem, biometrická data ukládat na chráněné úložiště a ověřovat pravost biometrických údajů - například živost tváře pomocí 3D technologie Intel RealSense,“ řekl Milan Pašek, výkonný ředitel společnosti Quantasoft, zabývající se biometrií, počítačovým viděním a umělou inteligencí.

Další náklady? Specialisté na kybernetickou bezpečnost

Nejenom středoevropské firmy budou muset řešit problém nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost, po nichž roste poptávka podstatně rychleji než tempo, jímž na trhu práce přibývají kvalifikovaní pracovníci. Právě ti s vysoce technickými schopnostmi jsou potřeba ve všech zemích, které byly do průzkumu zahrnuty.

Schopnosti jako detekce vniknutí, vývoj bezpečného softwaru a zmírňování útoků jsou podle průzkumů oceňovány podstatně více než měkčí schopnosti jako spolupráce, manažerské schopnosti a efektivní komunikace. Angažování expertů na kybernetickou bezpečnost bude představovat další náklady, které budou muset firmy zahrnout do svých plánů.

Údaje vyplývají z průzkumu provedeného prostřednictvím telefonického dotazování, který Intel uskutečnil mezi IT řediteli 250 firem velikosti nad 150 zaměstnanců v České republice, Maďarsku, Polsku a v Rumunsku.