ICT Unie identifikovala překážky využití ICT v ČR
Klíčovou roli hraje schopnost poskytovat služby s vysokou přidanou hodnotou za pomoci vyspělých informačních a komunikačních technologií. K tomu je podle ICT Unie třeba rychlejší rozvoj širokopásmového připojení, docenění významu ICT pro ekonomiku celé země, efektivnější využití ICT ve veřejném sektoru, dostatek kvalifikované pracovní síly a ochrana před negativními dopady globalizace.
V žebříčku zemí atraktivních pro umístění služeb s vysokou přidanou hodnotou se ČR v posledních letech propadá. Například studie renomované poradenské společnosti A. T. Kearney „Global Services Location Index“ zařadila v roce 2009 ČR až na 32. místo z 50 hodnocených zemí. V roce 2004 byla naše země čtvrtá, o tři roky později zaujímala 16. příčku. Podobná zjištění přinášejí i další průzkumy.
ICT Unie se jako profesní sdružení významných firem z oblasti ICT působících v ČR těmito nelichotivými údaji intenzivně zabývá. Ve svém programovém dokumentu, nazvaném Strategie ICT průmyslu v České republice, již identifikovala hlavní bariéry bránící rychlejšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií. Patří sem:
- Nedostatečný rozvoj širokopásmových připojení – mj. pro mobilní zařízení (dostupnost mobilního internetu),
- neadekvátní zhodnocení významu ICT průmyslu pro ekonomiku celé země,
- omezené využití potenciálu ICT ve službách poskytovaných sektorem veřejné správy,
- omezený počet vysoce kvalifikovaných pracovníků,
- globalizace a její hrozby pro ICT v ČR – především odliv služeb s vysokou přidanou hodnotou mimo ČR.
Současně ICT Unie zformulovala možná řešení jednotlivých problémů, tj. jak uvedené bariéry překonat. Některá doporučení:
- ad 1. Podpořit budování přístupových sítí nových generací (NGA), a to vládou ČR i místními samosprávami. Odstranění legislativních překážek souvisejících s výstavbou sítí a tím snížení nákladů na jejich budování.
- ad 2. Spočítat ekonomickou výkonnost ICT průmyslu především ve formě daně ze zisku, daně z příjmu a odvodu na sociální a zdravotní pojištění, a to v součtu odvody firmou a zaměstnanci. Srovnat podmínky pro investice/investory v oblasti ICT u nás a ostatních státech EU s důrazem na okolní země (SRN apod.), zejména pro investice typu technologická (datová) a vývojová centra. Účinněji propagovat aprezentovat úspěchy ICT průmyslu i jednotlivých firem.
- ad 3. Rozšíření počtu veřejně přístupných registrů. Jen informativní charakter výstupů z registrů změnit na „právně závazný charakter“. Přístup ke službám eGovernance nejen z terminálů CzechPOINT, ale odkudkoliv.
- ad 4. Ministerstvo školství by mělo upravit ve spolupráci se zástupci ICT průmyslu koncepci vzdělávání tak, aby přiblížilo výuku reálným potřebám trhu. Na úrovni ICT průmyslu vytvořit koncepci firemního vzdělávání, definovat kompetence pro jednotlivé role a vytvořit systém přenositelnosti vzdělávání mezi firmami.
- ad 5. Vytvoření koncepce ochrany národních zájmů pro oblast ICT. Pro ICT průmysl vypracovat informační kampaň objasňující zákazníkům výhody cloud computingu (zaměření na rozvoj nového obsahu a služeb). Novelizovat legislativu upravující ochranu proti kybernetickým útokům.
Obdobné problémy jako ČR – tedy jak plně využít možnosti ICT pro růst produktivity a konkurenceschopnosti – řeší celá Evropská unie. Letos 19. dubna byla ministry pro informační společnost členských zemí podepsána Granadská deklarace. Ta stanoví 29 aktivit, které by vlády měly zvážit při vytváření vhodných podmínek pro optimální využití ICT, to vše s ohledem na tzv. Digitální agendu a Strategii EU 2020. Deklarace zahrnuje řadu témat, mezi něž patří infrastruktura, pokročilé využití internetu a možnosti širokopásmového připojení, bezpečnost a důvěryhodnost, digitální práva uživatelů, jednotný digitální trh nebo elektronické služby veřejné správy. Tuto problematiku má v ČR v gesci ministerstvo průmyslu a obchodu.
