Firmy stále více monitorují své hravé zaměstnance
Vleklá hospodářská krize nutí zaměstnavatele pečlivě sledovat a vyhodnocovat výkon svých zaměstnanců. Zejména malé a střední firmy řeší nepříjemnou otázku: Koho propustit? Stále častěji vybírají z řad pracovníků, kteří evidentně tráví čas jinak než prací. „Zaznamenali jsme za poslední rok zhruba 60% navýšení prodeje monitorovacího modulu AuditPro, který umí zjišťovat, jestli zaměstnanci netráví pracovní čas na Facebooku, brouzdáním na internetu, stahováním filmů či softwaru nebo hraním her,“ řekl Robert Kleiner, člen představenstva technologické společnosti truconneXion.
Promarněný pracovní čas je v Česku enormní. Průzkum společnosti truconneXion uspořádaný v polovině roku 2009 prokázal, že v tuzemských firmách mimopracovními aktivitami tráví zaměstnanci v průměru pětinu pracovní doby: „Průměrně 1,5 hodiny denně, tedy téměř jeden celý pracovní den v týdnu, se Češi v práci věnují zejména Facebooku a hraní her. Zaměstnavateli takové informace mohou posloužit třeba při rozhodování, koho propustit, pokud musí firma zeštíhlovat. Je to rozhodně lepší řešení než propustit někoho, kdo naopak pilně pracuje. Pokud zaměstnanec tráví pravidelně na Facebooku značnou část pracovní doby, je pro zaměstnavatele vlastně pouze nepotřebnou nákladovou položkou,“ dodal Robert Kleiner.
Monitoring zaměstnanců je sice právně na hraně, ale mnozí advokáti jsou přesvědčeni, že určitou kontrolu zaměstnavatelé nad pracovníky mít musí, a jejich kroky jsou tedy v jistých případech opodstatněné. V dobách před masovým využíváním počítačů bylo totiž možné kontrolovat plnění povinností zaměstnanců „od stolu“, ale dnes je zhola nemožné zjistit, co zaměstnanci na počítačích vlastně dělají. „Základní povinností zaměstnance je využívat pracovní dobu a výrobní prostředky zaměstnavatele k řádnému plnění pracovních úkolů. Současný zákoník práce rovněž výslovně zakazuje zaměstnancům užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku a telekomunikační zařízení zaměstnavatele bez jeho souhlasu. Dodržování tohoto zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat,“ řekla Lenka Suchánková, advokátka advokátní kanceláře Pierstone.
Odvykací kúra pro notorické flákače
Zprávy o zavádění nástrojů monitoringu práce vedou u zaměstnanců k pocitu, že je šéfové šmírují na každém kroku. To je ale neopodstatněné: „Tyto nástroje jsou určeny k monitorování činností, které nejsou zásahem do soukromí. Například nástroj AuditPro a jemu podobné kontrolují pouze činnosti vykonávané na počítači, ale nezkoumají zpracovávaný obsah. Šéf tak má přehlednou analýzu o využívání klávesnice, jednotlivých programů, internetu nebo o typech používaných souborů, ze které lze velmi spolehlivě usoudit na pracovní a nepracovní vytížení toho kterého zaměstnance. Nemonitoruje však, co konkrétně zaměstnanci na klávesnici píší, ani obsah jimi otevíraných souborů nebo e-mailů,“ vysvětlil Robert Kleiner.
Management firem rovněž sleduje, jak zaměstnanci počítače využívají – jaké aplikace spouštějí, jestli netráví pracovní dobu více na internetu než psaním a využíváním pracovních aplikací typu Word, Excel či Powerpoint. „Pokud obchodník během dne využívá konstantně prohlížeč internetu, kliká myší, může zaměstnavatel dospět k podezření, že nepíše nabídku, ale brouzdá po internetu nebo hraje nějakou on-line hru. Zaměstnavatel se pak může více zaměřit na výkony zaměstnance a žádat po něm vysvětlení,“ dodal Robert Kleiner. Pokud by zaměstnavatel preventivně typ souborů nekontroloval, mohl by se stát zodpovědným za porušování autorských práv – například při stahování a sdílení filmů, hudby a užívání nelegálního softwaru.
Vědomí, že zaměstnavatel má základní povědomí o způsobu využívání výpočetní techniky, působí i preventivně. „Už samotná zpráva, že firma zavádí obdobný monitorovací nástroj, výrazně omezuje mimopracovní aktivity a i notoričtí hráči jsou pod jejím vlivem ochotní korigovat svoje chování,“ dodal Robert Kleiner. Nicméně občasné využívání IT k oddychu je i prospěšné a nedoporučuje se tyto činnosti úplně zakazovat. „Pokud zaměstnanec během pracovní doby dvakrát relaxuje cca 15 minut například hraním on-line hry, tak takový odpočinek naopak může zvýšit jeho pracovní výkonnost a kreativitu. Je to rozhodně lepší způsob relaxace než chodit každou půlhodinu na cigaretu,“ řekl psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se specializuje mimo jiné na motivaci zaměstnanců.
Absence nástrojů monitorujících IT může firmám u soudu přitížit
Monitorovací nástroje rovněž sehrávají klíčovou roli v prevenci softwarového pirátství. Majitelé firem totiž mohou být spoluodpovědní za případné šíření nelegálního softwaru ve firmě. Jedinou účinnou obranou je preventivní kontrola instalovaných programů ve všech firemních počítačích. „Pokud si někdo ze zaměstnanců do počítače svévolně nainstaluje program či stáhne film nebo hudbu, monitorovací program na to ihned upozorní správce sítě,“ vysvětlil Robert Kleiner ze společnosti truconneXion. To potvrzuje i zástupce protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance).
„Preventivní monitoring je fakticky jedinou účinnou prevencí. Pokud policie na nelegální obsah narazí při razii, část viny může padnout i na zaměstnavatele, nikoli pouze na zaměstnance, který si nelegální obsah pořídil. Obviňovat zaměstnavatele ze špehování by bylo v tomto případě naprosto nesmyslné, naopak, pokud by preventivní prostředky nevyužíval, u soudu mu to jen přitíží,“ vysvětlil tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. Advokátka advokátní kanceláře Pierstone Lenka Suchánková dodává: „Určitá preventivní kontrolní oprávnění zaměstnavatele potvrdil svými rozhodnutími i Nejvyšší soud ČR. Podle něj k povinnostem zaměstnavatele náleží nepochybně povinnost soustavně kontrolovat, zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám – jde o součást systému prevenčních povinností.“
Navíc pokud kontrola respektuje hranice intimity, neměla by odpovědnému zaměstnanci vadit. „Výbornou úroveň pracovní sebekontroly totiž zvládne jen 15 až 17 % lidí v zaměstnaneckém poměru. A to ještě tehdy, když jsou jasně známé limity možných sankcí. Vyplývá to z přirozenosti člověka, který se prostě vždycky bude orientovat na snadnost a nižší námahu,“ uvedl psycholog Jiří Šimonek.
Zaměstnavatel je často poškozován více než zaměstnanec
Z diskuse, která se rozpoutala v poslední době, vycházejí zaměstnavatelé jako škodná, která v jednom kuse jde svým zaměstnancům po krku. Ve spojení se zaměstnavateli veřejně padají slova jako šmírák či špeh. Velmi často je ale tím, kdo je nejvíce poškozován, sám zaměstnavatel. Nelegální chování zaměstnance – například porušování autorských práv či návštěvy webů s nelegálním obsahem – dostává v mnoha případech management firem do prekérní situace. „Zcela opomenout nelze ani náklady, které mohou zaměstnavateli vzniknout například v důsledku surfování zaměstnanců na placených, zejména erotických stránkách. Důvodem kontrolních opatření ze strany zaměstnavatelů ovšem nebývá jen snaha zjistit, jak efektivně jeho zaměstnanci tráví pracovní dobu, ale například i snaha ochránit firemní obchodní tajemství a know-how nebo zajistit síťovou bezpečnost. Vzhledem k možnému zásahu do práva zaměstnance na ochranu soukromí zákoník práce podmiňuje zavádění některých kontrolních mechanismů závažnými důvody spočívajícími ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele a informační povinností vůči zaměstnancům,“ řekla Lenka Suchánková, advokátka advokátní kanceláře Pierstone.
Sledování nemá za cíl lidi špehovat, ale mít více přehled o tom, jestli využívají svoji pracovní dobu a prostředky v návaznosti na popis práce. „Za posledních 30 let se natolik změnil způsob práce – valná většina aktivit je zpracovávána na počítači, pružná pracovní doba, rozmanité popisy práce –, že se musí změnit i způsob kontroly vykonávání práce. Nelze jen kancelář obhlédnout fyzicky, je třeba mít větší přehled o tom, co se děje ve virtuálním pracovním světě počítačů. Úkolem našich softwarových technologií je, aby zaměstnavatelům tuto práci maximálně usnadnily a zlevnily,“ uzavřel šéf technologické firmy truconneXion Robert Kleiner.