Evropa je lídrem ve využívání e-governmentu, Česko však za EU zaostává
Češi v době karanténních opatření ve snaze omezit fyzický kontakt využívali více online služeb usnadňujících každodenní záležitosti. Komunikace přes internet by nyní mohla přinést též zjednodušení vztahu s úřady.
Česko je v evropském srovnání ve druhé polovině a zhoršuje se
Index digitální ekonomiky a společnosti DESI z dílny Evropské komise, hodnotící mimo jiné i stav e-governmentu, vedou severské státy a uzavírají ho země jihovýchodní Evropy. Česko se svými 62,4 body za průměrem EU (72 bodů) zaostává, oproti poslednímu žebříčku si dokonce o jedno místo pohoršilo. „Slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních uživatelů služeb e-governmentu. Méně využívají elektronickou formu interakce s veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. V severských zemích služba tzv. bankovní identity funguje už skoro 20 let. Ve Švédsku ji podle webu Statista využívá 98 % lidí ve věku od 21 do 40 let, spoléhají na ní ale i lidé ve věkové kategorii 61–70 let, a to v 82 % případů. „Například průměrný Nor použije tento nástroj více jak 170krát ročně. Norští občané se v roce 2019 ověřili vůči službám státu přes bankovní identitu ve 120 milionech případů,“ vysvětlil Filip Haering, který za přípravu projektu bankovní identity zodpovídá v České spořitelně.
Bankovní identita i v Česku
Použití bankovní identity bude možné od příštího roku i u nás. Úřady mohou díky tomuto systému identifikovat totožnost jednotlivců, se kterými komunikují. „Je nutno říci, že toto může být jen začátek. Bezpečný způsob ověření v digitálním světě je jen klíč, který do budoucna může představovat rozvoj prakticky nedozírné palety služeb,“ řekl Filip Haering z České spořitelny. Službu, za jejíž přípravou stojí Česká bankovní asociace v čele s Českou spořitelnou, Komerční bankou a Československou obchodní bankou, tedy unifikovaný systém pro elektronickou identifikaci, budou moci stát a občané využívat bezplatně. Dostupná bude i pro soukromý sektor, čímž se omezí nutnost uchovávat citlivé informace a riziko úniku dat. Zmiňované riziko je přitom poměrně vážné, jen během prvního roku od zavedení GDPR v květnu 2018 bylo úřadům nahlášeno přes 89 000 případů.
Ve srovnání s celým světem jsme na 54. místě
Stav e-governmentu zkoumá i OSN prostřednictvím indexu rozvoje zvaného EGDI, který vedou evropské země (77 bodů) a druhé místo zastává Amerika s 57 body. Evropa vede nejen v nabízených službách, ale i v jejich využívání. První místo obsadilo Dánsko (91,5 bodu) a poslední pak Somálsko s přibližně pěti body. Celosvětově lidé nejčastěji využívají e-government pro vykazování daní z příjmu. Česko spadá s necelými 71 body mezi země označované vysokou úrovní rozvoje e-governmentu (2. nejvyšší kategorie). Nejlépe si vedeme v oblasti lidského kapitálu (18. místo), a naopak nejhůře na tom jsme z hlediska online a elektronických služeb (86. místo). Celkově se Česko v žebříčku OSN umisťuje na 54. pozici.
Se státem příliš nekomunikujeme, nejaktivnější jsou mladí
Podle dat ČSÚ využívalo v roce 2018 internet ke komunikaci s úřady 38,5 % Čechů starších 16 let (nejčastěji ve věku 25 až 34 let, vysokoškolsky vzdělaní a ženy na rodičovské dovolené). Vyhledávání informací na webech státních institucí využívá jen 30 % Čechů. Přitom právě to je nejčastější činnost, kvůli které na stránky přicházejí. Proto lze říci, že Češi weby úřadů moc nevyužívají. Nejaktivnější je kategorie studentů starších 16 let a ve všech nejčastějších činnostech (vyhledávání, vyplňování a stahování formulářů) vedou ženy. Češi se ve spojení se zavedením bankovní identity těší nejvíce na větší možnosti čerpání služeb státu. Podle průzkumu České bankovní asociace by rozšíření služeb uvítalo 58 % uživatelů internetového bankovnictví a 40 % uživatelů mobilní aplikace.
