Dvacet tisíc firem dostane obsílku kvůli pirátství

Protipirátská organizace BSA zaznamenává meziroční 60procentní nárůst žádostí o zásah proti konkurentům užívajícím nelegální software. Říjnová protipirátská kampaň se proto zaměří na odhalení neférových praktik v podnikání a osloví s výzvou k zásahu proti pirátství více než 20 tisíc firem. Průměrné odškodné za nelegální užívání softwaru činí 240 tisíc korun. V Česku nelegálně užívá 38 procent softwaru.

„Pokud víte o nelegálním softwaru u konkurence, oznamte to!“ – v tomto duchu se ponese podzimní protipirátská kampaň organizace BSA (Business Software Alliance), která sdružuje přední světové výrobce softwaru. Více než 20 tisíc malých a středně velkých firem obdrží začátkem října dopis s výzvou, aby ohlásily výskyt nelegálního softwaru u konkurence. „Reagujeme tak na značný nárůst počtu žádostí o zásah proti firmám, které užívají nelegální software. Obrací se na nás nejčastěji management firem, které si software poctivě kupují a cítí se nekalou hospodářskou soutěží konkurence ohroženi,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Podle studie analytické společnosti IDC se v Česku nelegálně užívá 38 procent softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobuje ztráty ve výši 3,3 miliardy korun. Za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 28 procentních bodů a díky tomu patří mezi 30 zemí s nejnižší mírou pirátství. Statistiky zahrnují jak firmy, tak domácnosti.

Některé firmy se totiž snaží podstatně snížit provozní náklady tím, že do počítačů instalují pirátský software. „Zejména specializované společnosti – například konstruktéři, architekti, designéři či grafici – tak mohou ročně na nákupu legálního softwaru ‚ušetřit‘ až statisíce korun. Dopouštějí se tím nezákonného jednání a získávají neopodstatněnou konkurenční výhodu. Hodláme proti nim tvrdě zakročit,“ varoval Jan Hlaváč. Oznámení budou moci manažeři, majitelé firem, ale i zaměstnanci odeslat písemně prostřednictvím formuláře přiloženého k dopisu, který obdrží poštou. Případně může kdokoli vyplnit on-line variantu oznámení či využít infolinku BSA.

Počet oznámení meziročně vzrostl o 60 procent

Počet žádostí o zásah proti nekalé konkurenci meziročně stoupl zhruba o 60 procent. „V minulých letech jsme dostávali tyto žádosti nárazově. Letos jde až o několik desítek oznámení každý měsíc. Trend má navíc vzrůstající tendenci a pravděpodobní souvisí se stupňujícím se konkurenčním bojem vyvolaným hospodářskou krizí,“ řekl Jan Hlaváč. BSA se proto rozhodla poškozeným firmám vyjít vstříc a na problematiku upozornit prostřednictvím říjnové kampaně.

Obavy z neférové konkurence potvrzují i výrobci softwaru, například společnosti Autodesk, Adobe či Corel. „Náš software je pro mnoho firem klíčovým výdělečným prostředkem, který jim umožňuje dosáhnout značných zisků. Náročný vývoj je zohledněn v ceně, kterou však mnohé firmy odmítají platit. Často se setkáváme s tím, že firma například o patnácti konstruktérech si koupí pouze tři licence a zbytek instalací softwaru provede nelegálně,“ řekl Filip Hvízdal, obchodní manažer společnosti Autodesk, která vyvíjí software pro konstruktéry a designéry.

Vedení firem poškozených nekalou hospodářskou soutěží se nebojí na nepoctivé firmy otevřeně upozornit. Jak vyplývá ze statistik BSA, anonymních oznámení na nepoctivou konkurenci je naprosté minimum. Svoji identitu nechtějí prozradit hlavně domácí uživatelé či zaměstnanci. „Pokud je dotyčná osoba ochotna vyjít z anonymity, vyřešení celého případu to podstatně urychlí. Jednáme diskrétně, identitu informátora držíme vždy v tajnosti,“ uvedl Jan Hlaváč.

Firmy usilují o mimosoudní vyrovnání

Získané informace o softwarovém pirátství BSA vyhodnocuje. Jsou-li opodstatněné, podá BSA na dotyčné subjekty trestní oznámení. „Policie většinou následně provede prohlídku ve firmě či domácnosti, a pokud se podezření potvrdí, následuje příslušné trestní řízení,“ vysvětlil průběh tažení na softwarové piráty Jan Hlaváč.

Manažeři dotyčných firem se snaží téměř vždy s poškozenými výrobci softwaru dohodnout mimosoudně. „Málokdo chce riskovat soud a možný záznam v rejstříku trestů. Navíc soud může uložit vysoké pokuty, a dokonce i trest odnětí svobody až do výše pěti let. Kromě toho je už samo soudní řízení velmi stresující a může trvat řadu měsíců,“ řekl Hlaváč.

Snaha o mimosoudní urovnání porušení autorských práv k softwaru však může narazit na odmítavý postoj státního zástupce. „Ten může, ale nemusí s mimosoudním vyrovnáním souhlasit. Je na jeho zvážení, jestli dohodu povolí. Při zvláště hrubém porušení autorského práva nebo v kombinaci s další trestnou činností státní zástupce žádosti nevyhoví,“ dodal Hlaváč.

Průměrné odškodné za nelegální užívání softwaru činí 240 tisíc korun

V případě dohody s výrobci softwaru musí tuzemské firmy počítat se zaplacením vyššího odškodného. Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos vyšplhala na 240 tisíc korun. „To je o 20 procent více než v roce 2007, kdy průměrná výše činila 200 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani kompenzace dosahující částek mnoha set tisíc korun. Za nárůstem výše odškodného stojí větší objemy nelegálního softwaru nalezeného při prohlídkách a přísnější postoj poškozených výrobců softwaru,“ řekl Jan Hlaváč.

Uváděné částky odškodnění navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další výdaje vyplývající z trestního či občanského soudního řízení. Nedojde-li k mimosoudní dohodě, o míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. „Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let,“ uzavřel Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Výrobci softwaru totiž mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Zaplacení odškodného navíc neznamená legalizaci pirátského softwaru, ten si musí firmy zakoupit zvlášť a nelegální software odinstalovat. Uváděné částky navíc nezahrnují náklady na právní zastoupení obviněných a další výdaje vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.