dTest vyzkoušel aplikace pro virtuální meetingy: Jak si vedly?

Aplikace pro videokonference jsou často dostupné v různých provedeních odstupňovaných podle ceny. Zástupci spotřebitelské organizace dTest si vybrali vždy nejlevnější možné verze programů, které podporují funkci videohovoru a zvládnou tímto způsobit spojit alespoň pět lidí. V posledních měsících často skloňované Microsoft Teams, Microsoft Skype, Cisco Webex či Zoom doplnilo sedmero laické veřejnosti pravděpodobně méně známých aplikací. Do testu nebyly zařazeny nové služby Messenger Rooms a Google Meet, které byly představeny až po ukončení testování.

Zkoušky, jimiž aplikace prošly, byly zaměřené na praktické faktory, které při videokonferencích řeší mnoho uživatelů. „Pozornost jsme věnovali kvalitě spojení, ale také jednoduchosti použití
a bezpečnosti. Programy jsme testovali v kontrolovaném prostředí specializované laboratoře a na stejných zařízeních,“ vysvětlila šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

Na rychlosti připojení záleží

Naprostá většina testovaných programů si s audiohovory i videokonferencemi dvou i pěti účastníků poradila dobře nebo dokonce velmi dobře, a to za předpokladu neomezeného internetového připojení. Jakmile však došlo k omezení datového přenosu na 512 kbit/s, začaly se objevovat problémy s přenosem videa při konferenci pěti lidí, po snížení rychlosti přenosu na 160 kbit/s selhávaly některé programy i při videohovoru se dvěma účastníky. Za kvalitu videohovoru s omezeným připojením si tak testované aplikace vysloužily v lepším případě dostatečné hodnocení. Hned pět jich ale skončilo s nedostatečnou. V případě audiohovoru byly i za těchto podmínek výsledky lepší a jediným propadlíkem se stala bezplatná verze Zoom.

Důležitou součástí videokonferencí bývá sdílení obrazovky, s nímž si i při omezené rychlosti přenosu dokázala většina programů poradit. Výjimkou byly placený Slack Standard, který nepřenesl použitelný obraz, a Zoom, který nedokázal při nízké rychlosti se sdílením obrazovky přenést zvuk. Slack si napravil reputaci při další zkoušce zaměřené na reakci programů na dočasné omezení rychlosti připojení v průběhu hovoru, v ní si totiž spolu s bezplatnou službou Discord vedl nejlépe. Zaváhaly přitom i jinak vcelku spolehlivé Microsoft Teams a Skype. Celkově nejlépe si ve zkouškách přenosu vedla aplikace Jitsi, která i s nejhorším připojením zvládla přenést relativně kvalitní zvuk a udržet kvalitu obrazu na použitelné úrovni.

Uživatelsky (ne)přívětivé aplikace

Pokud jde o samotné použití, jsou instalace, spuštění i nastavení všech testovaných programů jednoduché. Liší se ale snadností použití některých funkcí. „V případě bezplatných Cisco Webex Personal a Jitsi je například problematické, nikoliv však nemožné, posílání textových zpráv a souborů ve skupině, v níž probíhá hovor. Problém může nastat i při použití integrovaného či externího kalendáře. Jitsi kalendáře nepodporuje vůbec, služby Google Hangouts a Bitrix 24 sice ano, ale snadno použitelné bohužel nejsou,“ upřesnila Hana Hoffmannová.

Poraď si sám

Účastníci, kteří se k videokonferencím připojují z domova, nemají zpravidla po ruce zkušeného IT profesionála, a při řešení problému tak hledají pomoc v manuálu. Bohužel úroveň řady z nich nebyla vysoká, čemuž odpovídalo hodnocení testujících. Nejhůře dopadla služba Jitsi – jednoduchý návod na řešení problémů totiž přímo ve službě nenajdete. Podobné je to i u Bitrix24. Naopak kvalitně mají nápovědu vyřešenou programy Microsoft Teams a Team Viewer Blizz.

Nepovolaným vstup zakázán?

U videokonferencí je cílem zajistit co nejjednodušší přístup zvaným účastníkům, a zároveň znesnadnit vstup nezvaným hostům. K zabezpečení uživatelského účtu i samotné konference přitom provozovatelé přistupují různě. Například Jitsi je možné používat bez uživatelského účtu – jednoduše založíte konverzaci a pozvete do ní ostatní účastníky. Heslem však můžete po dobu její existence ochránit samotnou konferenci.

Z aplikací, ve kterých si uživatel vytváří účet, se ve zkouškách dTestu nejlépe vedlo programu Microsoft Skype, byť neumožňuje odemykání biometrickými údaji, bezpečností mechanismus HSTS (HTTP Strict Transport Security) ani zaheslování a uzamčení konference.  Ve zkouškách bezpečnosti se naopak příliš nedařilo službě Discord, která je původně zaměřená především na komunikaci hráčů počítačových her. Při analýze přenášených dat z mobilních aplikací se testujícím například podařilo zjistit informace o zařízení uživatele. Dobře si nevedl ani program Slack a nízké hodnocení za ochranu soukromí a zabezpečení dostal i Google Hangouts.

Výsledky i podrobný postup testu aplikací pro videokonference najdete na zde.