Dokáže Qualcomm Snapdragon X Elite nastartovat „armová“ Windows?
ARMové procesory, které spolu s otevřeným standardem RISC-V tvoří alternativu a opozici procesorům typu x86, za nimiž stojí giganti AMD a Intel, nejsou žádnou novinkou. Díky svým vlastnostem, jako jsou energetická efektivita, nízká produkce tepla (a tedy možnost produkovat zařízení s pasivním chlazením a zcela tichým provozem), malé rozměry, různorodost a možnost jejich optimalizace pro nejrůznější činnosti a kategorie spotřebičů nebo třeba cenová a licenční politika, se rychle prosadily v mnoha produktových kategoriích. Namátkou můžeme zmínit chytré telefony, tablety, herní přístroje, televizory a multimediální přehrávače, IoT řešení, ale třeba i různé malé linuxové počítače jako Raspberry. Díky nízkým cenám (a dalším výše zmiňovaným výhodám) se nacházejí všude okolo nás…
A po tom, co dokázal s armovými čipy Apple, který jimi začal od roku 2020 ve svých noteboocích i stolních počítačích úspěšně nahrazovat x86 procesory od Intelu, bylo navíc zřejmé, že se jejich nástupu s největší pravděpodobností nevyhne ani ekosystém platformy Windows PC. (O aktuálních novinkách od Applu, čítajících také ARM čipy řady M3, se rovněž dočtete na stránkách tohoto vydání Reseller Magazinu).
ARM na Windows?
Veškerých možných výhod platformy ARM si jsou samozřejmě dobře vědomi také v Microsoftu. Jedna ze snah amerického výrobce v této oblasti se datuje již do roku 2012, kdy byl představen Windows RT. Ten vycházel z Windows 8 a byl přizpůsoben právě pro armové čipy. Systém se ve své době neblaze „proslavil“ například dotykovým rozhraním Modern UI a absencí tradičního tlačítka Start, s čímž se Windows nepříliš úspěšně potýkal i v dalších letech. Z funkčního i obchodního hlediska šlo však o propadák. Mezi hlavní důvody, proč trh armové Windowsy nepřijal, byla např. velmi omezená nabídka nativního softwaru, problémy s ovladači, nízký výkon použitých čipů nebo špatná kompatibilita se staršími programy a hrami a potíže s jejich emulací do použitelné podoby.
Microsoft se však nevzdal a snažil se i v dalších letech. Armových variant se tak postupně dočkaly i novější systémy Windows 10 a Windows 11, které v průběhu let dokázaly vyřešit, napravit (či alespoň nějakým způsobem obejít) mnoho neduhů bránících uspokojivému používání těchto počítačů běžnými i firemními uživateli. Poslední verze systému se naopak na zařízeních s odpovídajícími hardwarovými parametry dostávají do stavu, který bychom od nich očekávali. Z části díky optimalizaci softwaru z dílen Microsoftu (kromě samotného systému jsou příkladem Microsoft 365 či Microsoft Teams a další) i dalších dodavatelů, dílem také kvůli možnosti mnoho služeb využívat prostřednictvím internetového prohlížeče (a tedy možnosti nahradit tradiční „instalovatelný“ software). Ačkoli stále nejde o záležitost vhodnou pro každého, pro běžné činnosti (typicky kancelářské využití) je to již adekvátní alternativa (která se navíc navzdory určitým úskalím dokáže odvděčit mnoha výše zmiňovanými benefity – na to nezapomínejme).
Ještě lepší situace by měla nastat s příštími verzemi Windows, o kterých se spekuluje čím dál intenzivněji, ačkoli oficiálních informací prozatím k dispozici mnoho nemáme.
Co je dnes k dostání?
Nabídka zařízení se systémem Windows a ARM procesorem v současné chvíli není příliš široká, oproti tradičním řešením ji lze dokonce označit za okrajovou. To však neznamená, že zde nenarazíme i na několik velmi zajímavých zařízení. Bohužel však většinou jde o dražší modely, což může být další z důvodů malého rozšíření těchto počítačů.
Jako první můžeme zmínit Microsoft Surface Pro 9, což je prémiové tabletové zařízení pro náročné zákazníky. Použitý procesor Microsoft SQ3 vznikl ve spolupráci se společností Qualcomm a je mírně vylepšenou variantou čipsetu Snapdragon 8cx Gen 3. Mezi benefity tohoto modelu patří kompaktní provedení, výkon, špičkový 13" displej se 120Hz obnovovací frekvencí nebo 5G konektivita. Zákazníci toužící po možnosti si Windows na ARMu vyzkoušet o něco levněji možná ocení dnes již trochu starší, ale cenově přijatelnější Microsoft Surface Pro X.
Konzervativnější volbou může být Lenovo ThinkPad X13s, tedy tenký a lehký notebook, který rovněž oplývá možností 5G připojení. Počítač běží na platformě Qualcomm Snapdragon 8cx Gen 3 a kromě svého ikonického designu a klávesnice zaujme např. spolehlivým zabezpečením (zahrnujícím systém Windows Hello), kvalitním odolným provedením nebo 5mpx webkamerou.
Svá „armová želízka v ohni“ nabízejí i další výrobci – zmínit můžeme např. Asus ExpertBook B3 Detachable, Acer Spin 7, Dell Inspiron 14 nebo Samsung Galaxy Book Go. S jejich dostupností v tuzemsku to však bohužel může být komplikované…
Budoucnost? Nejenom Qualcomm
Za největšího a nejaktivnějšího dodavatele ARMových čipsetů pro počítače se systémem Windows můžeme v tuto chvíli označit Qualcomm (ačkoliv se ke vstupu na trh chystá i řada dalších podniků včetně AMD či Nvidie). Právě Qualcomm však nedávno představil svou ambiciózní novinku pro platformu Windows, která by mohla výrazně zamíchat kartami, na první pohled jasně rozdanými. Jde o čipset Snapdragon X Elite a my si jej na následujících řádcích přiblížíme.
Platforma Snapdragon X Elite je vybavena vlastními 4nm jádry Qualcomm Oryon (ta vzešla z akvizice firmy Nuvia založené bývalými zaměstnanci Applu), která dle výrobce slibují až dvakrát vyšší výkon ve srovnání s konkurencí, a to při třetinové spotřebě. Již při návrhu se také počítalo s masivním využíváním umělé inteligence – přímo v zařízení tak bude možné spouštět modely generativní umělé inteligence s více než 13 miliardami parametrů (výkon by měl být v tomto ohledu až 4,5× vyšší oproti konkurenci). Výdrž baterie mobilních zařízení by se pak údajně měla vyšplhat až na několik dní a díky bohaté konektivitě (čítající i 5G, Bluetooth 5.4 nebo Wi-Fi 7) by pak mělo být možné bez problémů pracovat (či zařízení jinak využívat) takřka kdykoli a kdekoli.
Procesorová část (64bitová) obsahuje 12 jader (rozdělených do tří clusterů) s frekvencí až 3,8 GHz (krátkodobě pak až 4,3 GHz v případě zapojení jednoho nebo dvou jader). Všechna jádra by měla být totožná – nepůjde tedy o mix velkých (výkonných) a malých (energeticky efektivních) jader po vzoru některé konkurence. S procesorovými jádry se váže 42MB sdílená cache paměť. Jako operační paměť poslouží LPDDR5x (8 533 MT/s) s kapacitou až 64 GB a propustností 136 GB/s.
Zpracování grafických dat zajistí inovovaná GPU část Qualcomm Adreno slibující výkon až 4,6 TFLOPS. Maximem na výstupu bude rozlišení 4K Ultra HD při frekvenci 120 Hz. Grafika zvládne současně obsloužit až tři obrazovky (interní displeje a monitory připojení přes nativní DisplayPort 1.4 – při zapojení tří zobrazovačů klesá kvalita výstupu na rozlišení UHD a frekvenci 60 fps). Nechybí podpora HDR10, DirectX 12 nebo kodeky jako H.264 (AVC), H.265 (HEVC), VP9 nebo AV1.
Výpočty související s AI a strojovým učením zajistí NPU jednotka Qualcomm Hexagon s výkonem až 45 TOPS. Pro připojení úložišť budou moci výrobci volit mezi rozhraními SD 3.0, NVMe (Over PCIe 4.0) nebo UFS 4.0. Samozřejmostí je i podpora rozhraní USB4 (skrze až tři porty USB-C).
Co víme o výkonu? Na finální rozuzlení si samozřejmě budeme muset počkat nejlépe do začátku prodeje prvních zařízení (tedy asi do poloviny příštího roku). Určitý obrázek si ale můžeme udělat už nyní nejenom prostřednictvím materiálů od výrobce, ale zejména díky skutečnosti, že některé redakce dostaly možnost si prohlédnout referenční prototypy s běžícími testy. A prozatím to (alespoň na první pohled) nevypadá vůbec špatně, ačkoli je pravda, že než se zařízení dostanou na pulty obchodů, může se ještě ledacos změnit. K dispozici už například budou počítače s čipy Apple M3…
Začněme informacemi od výrobce, který prezentoval benchmarky dvou sestav (jedna měla celkové TDP 23 W, druhá 80 W – šlo však o údaje k celému zařízení, nikoli pouze procesoru či SoC, jak to běžně bývá).
Test Geekbench 6.2.1 – vzorek s TDP 23 W: single thread operace: 2 780 bodů, multi thread operace: 14 029 bodů. Verze s TDP 80 W: single thread operace: 2 971, multi thread operace: 15 371. Jen pro ilustraci si tak doplňme, že podle tohoto testu slabší varianta dokázala předčit i notebooky s procesory Intel Core i7-13700H s grafikou GeForce RTX 4060 (ty získaly 2 573, respektive 12 951 bodů) nebo AMD Ryzen 7 7840U s grafikou Radeon 780M (2 304, respektive 9 948 bodů). Výkonnější konfigurace si pak poradila také se 14" MacBookem Pro s procesorem M2 Pro (ten získal 2 604 a 14 424 bodů). Na počítače osazené kombinací Ryzen 9 7945HX a GeForce RTX4090 nebo Core-i9 13950HX a GeForce RTX4090 však už nestačila.
V kompletním systémovém testu „PCMark 10 Applications“ hovoříme o zisku 13 178 bodů u slabší varianty a 13 498 bodů u výkonnější verze. V případě benchmarku 3D Mark Wildlife Extreme hovoříme o zisku 39,1 bodu, respektive 44,67 bodu. V Cinebench 2024 (3D Rendering) vzorky vykázaly 124 bodů u jednovláknových operací a 997 bodů u vícevláknových operací (slabší varianta) a 133 bodů u jednovláknových operací a 1 230 bodů u vícevláknových operací (silnější model).
A když už jsme výše zmínili čipy Apple M3, pak to prozatím podle prvních dostupných informací vypadá, že by si Snapdragon X Elite mohl poradit se základní variantou M3, ale na M3 Pro a M3 Max to nejspíš stačit nebude. Ale jak jsme si již říkali – tato čísla je nutné brát s rezervou, protože nové čipy přijdou na trh až za dlouho a do té doby se může mnohé změnit.
Na „první dobrou“ to však vypadá, že by společnost Qualcomm (a platforma ARM obecně) mohla do světa Windows počítačů přinést nejen zajímavé technologické inovace a doposud nevídané funkce a vlastnosti, ale i nový impuls k jejich dalšímu rozvoji.
