Co v roce 2024 očekávat od monitorů
Monitory jsou dnes velmi atraktivní oblastí, a to nejenom proto, že přicházející inovace a jiné technologické změny můžeme v mnoha případech opravdu vidět na vlastní oči. Postupný vývoj, a to hlavně v oblasti obrazovek, tak bývá patrnější než třeba u počítačů nebo jiné elektroniky, kde jsou inovace často skryté hluboko pod povrchem a běžný uživatel jejich přítomnost dost možná ani nijak zvlášť nepocítí…
Nástup QD-OLED a WOLED panelů
Mnoho ohlášených novinek pro rok 2024 mělo jedno společné: panel s 32" úhlopříčkou. Zdá se, že přinejmenším ve vyšší cenové třídě se tak právě tento rozměr stane novým pomyslným standardem, který nabízí ten nejlepší možný kompromis z hlediska velikosti a kvality obrazovky, konstrukčního provedení, ergonomie, spotřeby energie, potřebného prostoru, výrobních nákladů a dost možná i logistiky (z hlediska přepravy a skladování). Bát se však nemusejí ani zájemci o menší monitory – představena byla i široká škála dostupnějších zařízení s úhlopříčkou 27" a rozlišením 2 560 × 1 440, takže i letos bude z čeho vybírat. Stejně tak jsme si již zvykli i na možnost volit mezi tradičními (plochými) a prohnutými displeji s menší či větší mírou zaoblení.
Monitory však mají i další společnou vlastnost – QD-OLED panely od Samsungu nebo WOLED obrazovky od LG. S QD-OLED displeji, za kterými stojí Samsung, se již delší dobu setkáváme u televizorů. Z technologického hlediska si tyto displeje berou to nejlepší ze světů OLED a Quantum Dot, konkrétně pak k OLED panelům přidávají filtr Quantum Dot pro znatelně lepší přesnost barev a vyšší jas, což se může hodit zejména (avšak nejen) při HDR zobrazení. Nevýhodou je naopak vyšší cena, ale s rostoucí produkcí lze očekávat její postupné snižování, a určitá šance, že v některých případech mohou teoreticky trpět vypalováním rychleji než dále zmiňované displeje WOLED.
Zobrazovací panely typu WOLED (které produkuje LG) vycházejí z tradiční technologie OLED s červenými, zelenými a modrými (RGB) subpixely, přidávají však čtvrtý bílý subpixel (W ve slově WOLED). To má opět některé výhody i nevýhody. Primárně by však měly obrazovky díky přidání čtvrtého subpixelu méně trpět vypalováním. A jejich výroba je levnější. Současně s tím však přicházejí i jisté méně atraktivní vlastnosti, jako jsou nižší jas a méně přesné barvy (např. oproti výše zmiňovaným displejům QD-OLED). Další novinkou, za kterou stojí inženýři z LG, je technologie Micro Lens Array (MLA), se kterou bychom se rovněž měli letos setkat. Její výhodou je výrazné navýšení maximálního jasu (zatím se hovoří asi o 1 300 nitech). Dalším praktickým benefitem bude pasivní chlazení. První generace OLED monitorů vyzařovaly velké množství tepla, a spoléhaly proto na aktivní chlazení. Díky postupnému vývoji a nasazení materiálů, jako je grafen, však budou stále častější i pasivně chlazené OLED monitory, které se při provozu bez negativních dopadů obejdou i bez větráků, a budou tak tiché.
Své nepopiratelné místo na trhu si však ještě nějakou dobu bezpochyby udrží i dnes nejběžnější monitory typu IPS (či jejich vylepšená obdoba IPS Black s vyšším kontrastem) a další alternativy jako VA. Ani zde nás však výrobci neochudí o určitá zlepšení, v jejichž čele půjde adopce mini LED podsvícení. V tomto případě je podsvícení tvořeno stovkami až tisícovkami miniaturních LED diod rozdělených do nezávisle regulovatelných zón. Výhodou je zejména vysoký kontrast a jas (vyšší než u OLED, často přesahující hodnotu 1 000 a více nitů) a absence rizika vypalování.
Hrátky s vyšší frekvencí
Na displeje s vyšší obnovovací frekvencí jsme již u monitorů, telefonů či notebooků zvyklí. Letos však půjdou výrobci ještě dál. A to nejenom v závodě o co nejvyšší frekvenci, která se letos v mnoha případech vyšplhá až na 540/560 Hz (často však u modelů se starší technologií TN, jejíž použití obnáší nutnost smířit se s mnoha kompromisy).
Již nyní se však na trh chystají i monitory s proměnlivou obnovovací frekvencí závislou na aktuálním zvoleném rozlišení. V případě rozlišení 4K si tak budou uživatelé „muset vystačit“ s frekvencí 240 Hz, ale pokud se spokojí s rozlišením Full HD, bude možné získat až 480 FPS.
Evoluce u ultraširokoúhlých monitorů
Zklamaní by letos neměli být ani příznivci ultraširokoúhlých monitorů. I v tomto segmentu však můžeme počítat s nástupem zmiňovaných technologií jako QD-OLED či WOLED i s vyššími obnovovacími frekvencemi. A samozřejmě i s některými dalšími funkcemi či technologiemi, ke kterým se teprve dostaneme. Každopádně se můžeme těšit na celou řadu zajímavých zařízení, a to včetně těch opravdu velkých s úhlopříčkami 49", nebo dokonce 57" (s rozlišením 7 680 × 2 160).
Dalším trendem bude pronikání vyšších obnovovacích frekvencí do monitorů napříč celou produktovou nabídkou, nejenom do gamingových sérií. Výrobci si totiž dobře uvědomují, že v dnešním hybridním světě nemusejí ani pracovní monitory sloužit jen k plnění profesních povinností, ale po večerech nebo o víkendech nepohrdnou majitelé (a jejich) ani trochou té zábavy…
Konektivita
Z hlediska konektivity se budou i letos monitory spoléhat na tři nejrozšířenější technologie – HDMI, Diplay Port a USB-C. Příjemnou změnu můžeme očekávat u USB-C, které se u některých monitorů naučí napájet připojená zařízení výkonem 90 W, a někdy dokonce až 140 W, což je sice stále málo na výkonný stolní počítač, ale i dost pro relativně výkonné notebooky a přenosné pracovní stanice. Opět jsme se tak přiblížili situaci, kdy si většina běžných uživatelů vystačí u propojení svého kompletního počítačového ekosystému s jediným kabelem. Při připojení více počítačů k jednomu monitoru pak může přijít vhod i stále populárnější KVM přepínač, který umožní oba dva počítače ovládat prostřednictvím jedné sady myši a klávesnice (v případě některých modelů se můžeme dokonce těšit i na tzv. chytrou detekci, kdy monitor automaticky rozpozná, které zařízení chce uživatel obsluhovat, a ten je tak ušetřen nutnosti manuálního přepínání vstupů).
Zejména hráčům (a současně také majitelům některých nových grafických karet) jistě přijde vhod i technologie Nvidia G-Sync Pulsar. Tato technologie, představená na letošním veletrhu CES, umožňuje používat technologii ULMB (ultra low motion blur) současně s proměnlivou obnovovací frekvencí G-Sync pro získání ještě plynulejšího obrazu. Výhodou nejnovější verze této technologie by měla být ještě přesnější synchronizace mezi vykreslováním jednotlivých snímků, pulzováním podsvícení a obnovovacím cyklem obrazovky. Vyžadována však bohužel bude i podpora na straně hardwaru, majitelé monitorů se starší verzí G-Sync se jí tak s největší pravděpodobností nedočkají.
Zájemci o herní monitory by si měli pohlídat také přítomnost rozhraní HDMI 2.1 VRR, které si dobře poradí právě s technologiemi, jako jsou Nvidia G-Sync (a AMD FreeSync), ale přijde vhod i při připojení moderní herní konzole. Zároveň můžeme očekávat i všeobecný nástup rozhraní DisplayPort 2.1, který při použití protokolu DSC (Display Stream Compression) nabízí propustnost až 80 Gbps.
Další novinky
Zajímavou ukázkou technologického pokroku jsou také stereoskopické 3D displeje, které jsou schopné prezentovat trojrozměrný obsah (ať už herní, multimediální, nebo třeba i byznysově orientovaný) bez nutnosti používat speciální brýle či jakékoli další příslušenství.
Novinky se nevyhnou ani dalším aspektům multimediální výbavy monitorů. Jmenovat můžeme např. různé technologie pro vylepšení zvuku, jako jsou DTS HP:X, a to buď při ozvučení prostřednictvím vestavěných reproduktorů, nebo při poslechu prostřednictvím sluchátek připojených do jack konektoru. Některé monitory se pak díky technologii Pixel Sound naučí produkovat zvuk rozvibrováním speciálních vrstev nanesených na OLED displej. Kompletně se tak obejdou bez reproduktorů jako takových. Výsledkem by měl být realističtější a čistší zvuk.
Mnoho praktických inovací míří i do oblasti online komunikace, která hraje v dnešním světě také stále důležitější roli. Kromě již zmiňovaného stále kvalitnějšího ozvučení tak monitory stále častěji získávají i citlivé mikrofony a velmi kvalitní webkamery s řadou automatických funkcí. Někteří výrobci pak dokonce začali monitory osazovat i indikačními „majáky“, které svou barvou informují ostatní uživatele v kanceláři o právě probíhajícím videohovoru či jiné události vyžadující klid. Producenti herních monitorů naopak začínají integrovat různé světelné prvky (typicky LED proužky na spodní hraně monitoru), které mají gamerům přinášet výhody ve vybraných kompetitivních titulech.
Senzory kompatibilní s funkcí Windows Hello pro automatické rozpoznání uživatele a jeho přihlášení do operačního systému již žádnou velkou novinkou nejsou, bohužel však stále nejsou rozšířeny do takové míry, jak bychom si asi představovali, protože jde o skutečně pohodlné řešení. Snad se s nimi budeme setkávat častěji, což můžeme říct i v souvislosti s dalšími snímači, např. těmi, které jsou schopny utlumit či vypnout jas monitoru, pokud se uživatel vzdálí, a zase jej zapnout při jeho návratu. Po vzoru mobilních telefonů či tabletů bychom mohli věřit také v širší adopci senzorů pro automatickou regulaci jasu, popřípadě i vyvážení barev.