Cesta k úspěchu v příštím roce povede přes hybridní cloud

1. Internet of Things změní podnikání i zákaznickou zkušenost

V současnosti existuje stále ještě hodně spekulací o potenciálu internetu věcí pro podnikání. Dimension Data se domnívá, že aby mohl internet věcí nabídnout podnikatelskému prostředí skutečnou hodnotu, je důležité, aby organizace přestaly přemýšlet o IoT jako o jednoduché množině vzájemně propojených senzorů a zařízení. Ve skutečnosti firmy potřebují využít sílu, kterou jim mohou tyto moderní analytické systémy nabídnout. Opravdová podstata tkví v kombinaci dat získaných na okrajích sítě, v samotných sítích i z analýz big data.

Konkrétní IoT projekty ve firemní sféře již přináší hmatatelné výhody organizacím, které ke světu internetu věcí přistoupily s jasně definovaným podnikatelským očekáváním. Ukázkovým příkladem toho, jak se zaměřit na získání opravdové hodnoty spojené s obchodními cíli je spolupráce Dimension Data s pořadatelem Tour de France. Od začátku se pořadatel orientoval na transformaci slavného cyklistického závodu do digitální éry a jeho cílem bylo maximálně využít výhod digitálních technologií pro zajištění nových zdrojů příjmů.

Jádrem řešení pro Tour de France byl právě internet věcí. Ke každému jízdnímu kolu bylo připevněno GPS zařízení, které přenášelo data o poloze jednotlivých závodníků do centrálního řešení. Ale skutečná podnikatelská hodnota není v samotném zařízení. Podstatné jsou služby převádějící získaná surová data na informace, které mohou příznivci cyklistického sportu využít k lepšímu pochopení výzev, taktických kroků i celkové strategie v průběhu jednotlivých závodů i celé Tour.

Stejný přístup byl naprosto zásadní také pro úspěch úsilí eliminovat pytláctví v soukromé přírodní rezervaci v Jižní Africe. S nárůstem podobných úspěšných implementací IoT se budeme setkávat v nadcházejícím roce ještě více.

2. Všudypřítomné omezování nákladů

Před přibližně třemi roky jsme zaznamenali obrovský zájem o veřejné cloudy. Mnohé organizace se rozhodly, že přesunou významnou část své stávající infrastruktury a většinu nového právě do prostředí veřejného cloudu. Předpokládaly, že jim tento přístup umožní snížit náklady, náročnost provozu i počet zaměstnanců.

V následujících 12 měsících budeme svědky vyhodnocování návratnosti investic do cloudových projektů „1. generace“ a snižování nebo přehodnocování provozních rozpočtů v kapitole výdajů založených na spotřebě. A to ve prospěch možného interního vývoje, tentokrát pomocí inteligentnějších nástrojů. Je možné, že místo pokračování ve využívání veřejného cloudu se řada organizací rozhodne pro vybudování svého vlastního privátního cloudu, případně zváží nějakou kombinaci s veřejnými cloudy. Tento přístup je stále oblíbenější v oblasti finančních služeb, kde v případě velkých soukromých prostředí vidíme nárůst implementací technologie OpenStack.

3. Rostoucí pochopení ekonomiky platforem

Digitální obchody a tržiště významně mění podobu podnikání. Organizace rozpoznají opravdový potenciál ekonomiky platforem a začnou přijímat opatření, prostřednictvím kterých tato ekonomika ovlivní jejich provozní modely. A dojde také k pochopení zásadních změn nutných pro zajištění podnikatelského úspěchu.

Spolu s tím, jak se podnikání přesouvá do podoby „digitálních front-endů“, musí digitální zdroje, které generují příjmy, projít zásadními změnami z pohledu organizace provozu. Digitální podnikání využívající služby založené na platformách se totiž od tradičních provozních modelů liší. V tradičním modelu organizace prodávají svým zákazníkům produkty a služby a při jejich dodání inkasují celou částku.

V ekonomice platforem se riziko přesouvá od koncového spotřebitele k poskytovateli. Organizace provozující platformy musí vynaložit značné investice na jejich vybudování – ještě před prvním vydělaným dolarem. To sebou nese nutnost změny komerčních a cenových modelů do podoby, která zohledňuje uvedené riziko. Organizace také musí zvážit, jak sladí své představy o ceně s modely založenými na spotřebě.

V ekonomice platforem mohou být prodejní cykly delší a generovat menší množství přímých poplatků, takže organizace musí přemýšlet o tom, jak se vypořádat s kolísáním peněžních toků.

4. Hybridní cloudy začínají zohledňovat požadavky vertikál

V průběhu roku 2018 budou na trh přicházet cloudová řešení stále více orientovaná na konkrétní vertikálu. Důvod je prostý – menší poskytovatelé cloudových služeb hledají způsoby, jak se odlišit od konkurence velkých poskytovatelů. Uvědomili si, že musí najít nové cesty k posilování tržního podílu, a to prostřednictvím silné orientace na konkrétní vertikálu. A doufají, že díky hybridním cloudům přizpůsobeným specifickým požadavkům daného odvětví mohou přetáhnout zákazníky od cloudů jako AWS a Microsoft Azure.

Pro následující rok můžeme očekávat, že tito menší hráči významně zainvestují do zajištění souladu s legislativními nařízeními specifickými pro jednotlivé vertikály. Cílem těchto investic bude získání větší důvěryhodnost na „své“ části trhu. Výsledkem budou nabídky z oblasti hybridních cloudů, které pokryjí celé spektrum XaaS (cokoli jako služba) – platformy jako služby (PaaS), infrastruktury jako služby (IaaS) a softwaru jako služby (SaaS) – a nabídnou komplexní řešení pro specifické vertikály.

Tato řešení budou pokrývat vše od infrastruktury přes platformové nástroje, které může vývojový tým zákazníka využít pro vytváření nových služeb bez obav z případného porušení legislativních předpisů a nařízení, až po aplikace zajišťující samotné zpřístupnění služby.

5. Vzestup řešení pro správu hybridních cloudů

Podniky se budou stále více orientovat na multi-cloudová prostředí s jak veřejnými, tak i privátními od různých poskytovatelů. Přínosy tohoto přístupu jsou sice významné, nicméně výsledkem může být vyšší náročnost správy a mnohá interní IT oddělení zjišťují, že je pro ně stále obtížnější efektivně řešit systémy rozprostřené napříč celou jejich informační architekturou.

V důsledku toho si firmy uvědomují, jak moc důležité je mít pro správu svých provozních prostředí odpovídající sadu nástrojů. Můžeme proto očekávat, že se zvýší poptávka po řešeních určených právě ke správě hybridních cloudů.

V roce 2018 se organizace, které již s budováním hybridních cloudů začaly, budou snažit získat a nasadit specifická řešení určená pro centrální správu, která budou schopná provozu napříč více platformami. Mezi tato řešení budou patřit nástroje pro správu infrastruktury jako služby (privátní i veřejné), platformy jako služby i softwaru jako služby.

6. Dovedností i talentů je stále méně

Organizace budou mít k dispozici stále menší počet kompetentních lidí, kteří by jim pomohli s návrhem, implementací i provozem hybridních cloudů. To může vysvětlovat, proč se místo převzetí administrativních a provozních rolí příslušní pracovníci obrací na poskytovatele hybridních cloudových řešení.

Společnost Dimension Data předpokládá, že nedostatek dovedností a odborných znalostí pro návrh a provoz hybridních cloudů bude generovat nové příležitosti pro poskytovatele spravovaných služeb, kteří mohou nabídnout vysoce automatizované služby. A proč je automatizace tak důležitá? Čím více může poskytovatel automatizovat jednotlivé prvky IT prostředí klienta, tím nižší má náklady s poskytováním služby a méně ho tak stojí i uvádění novinek. Je to výhodné i pro klienty. Díky automatizovanějšímu zpřístupňování služeb jsou nižší i náklady na jejich poskytování a oni tak mohou nabízet služby za nižší ceny.

Příští rok se také naplno rozhoří boj o odborníky. Organizace požadují dovednosti nutné k vybudování digitálních front-endů a dojde tak k nárůstu poptávky po schopných softwarových vývojářích – absolventech terciárního vzdělávání.

7. Požadavek na jednotnou ochranu před kybernetickými hrozbami

Organizace, které pověří správou svých hybridních, rozmanitých, rozprostřených a potenciálně nesouvisejících IT platforem poskytovatele služeb, budou očekávat, že jim tito poskytovatelé nabídnou ucelenou cyber-security ochranu pokrývající celou podnikovou informační architekturu.

Poskytovatelé by měli brát v úvahu, že s provozováním digitální infrastruktury, digitálními pracovišti a cloudovými prostředími souvisí nová rizika. Budou muset nabídnout nejvýhodnější a nákladově nejefektivnější přístup k bezpečnosti. Organizace by si také měly volit poskytovatele, kteří mohou nabídnout pokročilé metody detekce i reakce na bezpečnostní incidenty a mohou efektivně jednat bez ohledu na to, na jakém místě k incidentu došlo.

Jak jsme na tom v České Republice?

Přesto, že je ve světě oblast hybridních cloudů považována za jeden z nejdynamičtěji rozvíjejících se trendů, situace na českém trhu je v tomto odvětví stále ještě nevyzrálá.

„K nasazení a provozu komplexních IT architektur je potřeba splnit několik předpokladů, které zatím nejsou zcela naplněny. Jednak je nutná dlouhodobá rutinní zkušenost s provozem produkčního systému v prostředí i jednoduchých veřejných či privátních cloudů, dále dostupnost vysoce kvalifikovaných IT architektů, konzultantů, a především provozních odborníků, kteří mají takovou zkušenost s navrhováním, implementací a provozem hybridního cloudu, že klient nebude mít obavu z rizika svůj produkční systém tomuto prostředí svěřit. V neposlední řadě je na českém trhu úroveň konkurence společností obecně ještě nedostatečná k tomu, aby vlastní byznys firem vytvářel na své IT maximální tlak na ekonomickou a technologickou efektivitu provozu IT,“ uvedl Tomáš Bartoš, business development manager Dimension Data Czech Republic.

Další bariéry vytvářejí některá IT oddělení firem, která tím, že zatím nemají dostatečné zkušenosti, sebedůvěru nebo dostupné technologie, brzdí technologický rozvoj IT a využívají nedostatečného tlaku z byznysu a obecných obav z kybernetických hrozeb.