Češi jsou dle Vodafonu v otázce big dat skeptičtí

Výzkum Vodafone zjistil, že evropští uživatelé internetu pochybují o přínosu zpracování „big data“ pro společnost i uživatele samotné. Hlavním zdrojem skepse je nedostatek informací o nakládání s citlivými údaji a omezená možnost jednotlivců o zpracování dat spolurozhodovat.

Ve výzkumu, který v září pro Vodafone Institut provedla společnost TNS v osmi evropských zemích včetně České republiky, odpovědělo pouze 32 % respondentů, že „big data“ přinášejí pozitivní efekty. Polovina dotázaných naopak uvedla, že negativa spojená se zpracováním velkého objemu osobních dat převažují, a 17 % respondentů nemá v této otázce jasno. V České republice byly odpovědi podobné – 31 % dotázaných vidí potenciální přínosy, ale 55 %je přesvědčených, že nevýhody převažují.

Češi jsou ve srovnání s evropským průměrem a zejména s Iry a Brity méně informovaní o tom, kdo a jakým způsobem s jejich osobními daty nakládá. Stejně jako ostatní Evropané jsou pak Češi nejcitlivější na prodej osobních dat třetím osobám – to by mělo být zakázané podle 73 % respondentů z ČR.

Hlavní výsledky průzkumu:

• 10 % Čechů ví, kdo a kde uchovává jejich osobní údaje, zatímco evropský průměr je dvojnásobný;
• 30 % Čechů věří, že státní orgány respektují jejich soukromí – nejméně ze všech osmi sledovaných zemí;
• 24 % Čechů věří, že firmy respektují jejich soukromí, evropský průměr je 26 %;
• 61 % Čechů by raději platilo za online služby, než aby umožnilo komerční využití svých osobních údajů – evropský průměr je 55 %;
• 11 % Čechů získává informace o zpracování dat čtením právních upozornění a podmínek online služeb.

Uživatelé z České republiky se ve většině odpovědí příliš neodlišují od evropského průměru, ale v oblasti důvěry podle typu organizace, která data zpracovává, vykázali respondenti z České republiky zásadní odchylku: Hodně věří známým značkám.

K získání důvěry při zpracování dat stačí 57 % Čechů silná značka organizace. To je téměř dvojnásobek evropského průměru. Nejskeptičtější vůči síle značky jsou uživatelé v Holandsku (22 %) a v Německu (24 %).

Češi také při zpracování dat výrazně více věří zdravotnickým organizacím, pojišťovnám, bankám i svým zaměstnavatelům. Například 73 % respondentů z ČR by dalo své zdravotní údaje k dispozici pro statistické analýzy a výzkum v anonymizované podobě. Evropský průměr je přitom 61 % a stejný souhlas by udělilo pouze 42 % dotázaných v Německu.

Celá polovina Čechů také věří, že s jejich daty správně zachází zaměstnavatel. V evropském průměru má ale stejný názor jen 36 % respondentů a pouze 28 % Francouzů a Italů.

Z výsledků je také patrné, že uživatelé jsou ochotnější sdílet své osobní údaje, když je zřejmé, jaký z toho budou mít přínos:

• 59 % respondentů z ČR by zpřístupnilo svá identifikovatelná zdravotní data, pokud by to pomohlo s léčbou onemocnění;
• 71 % Čechů uznává přínosy chytrých termostatů, protože pomáhají chránit přírodní zdroje díky nižší spotřebě;
• 64 % respondentů z ČR by umožnilo výrobcům navigací přístup k datům potřebným pro zajištění personalizovaného dopravního zpravodajství a navigace.

Větší ochotu uživatelů ke sdílení osobních údajů za účelem zpracování může podle respondentů výzkumu zajistit zejména lepší komunikace poskytovatelů služeb a zpracovatelů dat. Ti by se měli vyhnout komplikovaným smluvním podmínkám psaným malým písmem, měli by zveřejnit informace o tom, kde se data ukládají a zpracovávají, a měli by umožnit nastavení ochrany soukromí u nabízené služby.

Plný text výzkumné zprávy včetně výsledků za jednotlivé země najdete zde.