Chopte se příležitostí v rozšířené realitě

Spojení reálného a digitálního světa s sebou přináší řadu výhod a v různých formách nás dnes obklopuje takřka všude. Vytěžit z těchto benefitů maximum se snaží technologie pro rozšířenou realitu, které jsou stále dospělejší, dostupnější a hodí se pro rostoucí množství oborů lidské činnosti. Vedle označení rozšíření realita se můžeme setkat také s pojmy jako smíšená realita nebo asistovaná realita, které se sice v pojetí některých výrobců mohou mírně lišit, ale do značné míry vždy mluví o tom samém.

Mezi nejlepší příklady představitelů těchto technologií patří speciální brýle, použít se ale dají třeba i smartphony nebo tablety. Ve využívání AR v telefonech a tabletech je hodně aktivní zejména Apple, který do nejnovější generace svých iPadů Pro doplnil i tzv. LiDAR, tedy speciální senzor pro přesné snímání předmětů v blízkém okolí přístroje a jejich následné zasazení do virtuálního prostředí iOS. I v případě Applu, který jinak bývá v prosazování inovativních technologií do praktického života většinou úspěšný, jde však stále spíše o okrajovou záležitost. Na skutečně zlomovou hru, aplikaci či službu, která AR „donutí“ začít používat i běžné spotřebitele, zatím marně čekáme.

Za jednu z forem rozšířené reality můžeme označit i náhlavní displeje (HUD) v moderních automobilech, které řidiči během jízdy „servírují“ v jeho zorném poli základní informace, jako jsou např. aktuální rychlost, otáčky motoru, dojezd nebo povely z navigace.

Brýle pro rozšířenou realitu

My se blíže podíváme na tzv. chytré brýle. Výrobci s brýlemi pro rozšířenou realitu experimentují již delší dobu. Někteří z vás si možná ještě vzpomenou třeba na nepříliš vydařený pokus Googlu z roku 2013.

Postupem času se výrobcům (včetně Googlu) podařilo odhalit silné i slabé stránky podobných řešení a vyladit je do finálních a v řadě případů i velmi úspěšných a dobře použitelných nástrojů. Takřka výhradně se však (minimálně prozatím) prosadily v profesionálním (B2B) segmentu, kde vyšší cenu a složitější instalaci či zprovoznění dokážou bohatě vykompenzovat svými přednostmi.

K dispozici jsou dnes řešení od celé řady výrobců, a pokud se na ně chcete blíže podívat, můžete začít u firem jako Dynabook (ještě nedávno Toshiba), Epson, Google, Konica Minolta, Microsoft či XTAL. Otazník visí nad společností Magic Leap, kterou sice můžeme považovat za jednoho z průkopníků v oboru, ale v současné době její výsledky ani budoucnost příliš pozitivně nevypadají.

Ačkoli je přístup jednotlivých výrobců z principu podobný, jejich řešení se samozřejmě liší (ať již vlastnostmi, provedením, nebo cenami a dalšími parametry). Některé typy brýlí od klasických slunečních či dioptrických téměř nerozeznáte, jindy vám je hned jasné, že tady „něco nehraje“. Někteří výrobci vsadili na provedení pro jedno oko, jiní pro obě oči. Některé modely brýlí obsahují potřebnou elektroniku (většinou rozumějte miniaturní počítač) při sobě, jindy šli dodavatelé cestou samostatné jednotky, kterou lze připnout např. na opasek. V extrémních případech je možné využít i specializované počítače umístěné v batohu na zádech. Zde se hodně očekává od nástupu mobilních sítí páté generace (5G), které by měly přinést rychlou konektivitu s nízkou odezvou, a tudíž by mělo být možné potřebné výpočty provádět v reálném čase za pomoci výkonu „ležícího“ ve vzdáleném datovém centru. Další odlišnosti lze hledat např. v kvalitě a typu zobrazovačů, výdrži baterie, použité softwarové platformě, hlasovém ovládání, odolnosti, v GPS a různých dalších snímačích, dostupnosti příslušenství apod.

Brýle většinou nejsou jednocestné, ale nabízejí také základní ovládací prvky pro interakci s uživatelským prostředím, umožňují také přenášet obraz, např. kolegům v centrále či vzdálené podpoře, a podporují obousměrnou hlasovou komunikaci. Vše je maximálně uzpůsobeno tomu, aby měl uživatel k dispozici volné obě ruce a mohl se plně věnovat svému úkolu. Již dnes se navíc hovoří o tom, že v budoucnu by chytré brýle mohly být nahrazeny dokonce kontaktní čočkou, což by komfort používání opět výrazně posunulo.

Uplatnění se rozšiřuje každým dnem

Nejrůznějších způsobů využití pro rozšířenou realitu již existuje bezpočet a ruku v ruce se současnou digitalizací takřka všeho okolo nás toto množství rychle roste. Uveďme si proto několik příkladů pro různé oblasti:

• Školení, vzdělávání a zaučování zaměstnanců: Rozšířená realita může nahradit např. firemní školení, protože umožňuje názorně, přehledně a jednoduše podat velké množství informací včetně možnosti si názorně vyzkoušet jednotlivé činnosti a postupy. Díky předem připraveným schématům nebo možnosti komunikace lze navíc poskytovat okamžitou zpětnou vazbu. AR se uplatní také např. při přeškolování pracovníků na nové profese nebo při zavádění nové výroby. Firmy takto mohou řešit i nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
• Zefektivnění výroby: Brýle mohou napovídat, jak postupovat během jednotlivých výrobních kroků a pomáhat s výběrem správných komponent. Takto lze rychle a efektivně nahradit např. klasické papírové manuály nebo instruktážní videa.
• Kontrola: Po dokončení výroby jednotlivých částí i produktu jako celku často probíhají složité kontrolní mechanismy. I během těchto činností může být AR velmi nápomocna. Další využití se nachází ve stavebnictví, kdy stavbyvedoucí či jiný pracovník může jednoduše kontrolovat, zda výstavba probíhá v souladu s plány a výkresy.
• Spolupráce na dálku: Servisní technik s AR brýlemi přenáší z terénu obraz do centrály, se kterou může konzultovat nejvhodnější postup. Expert v centrále pak vidí vše, co terénní pracovník, a je k dispozici pro případnou konzultaci. Výhodou je, že komunikace zanechává volné obě ruce pro další práci.
• Medicína: Možnost konzultace, např. během operace, se vzdálenými kolegy samozřejmě ocení i lékaři. Brýle mohou při zákroku zároveň online zobrazovat data z různých přístrojů včetně ultrazvuků, rentgenů a dalších, a umožnit tak lékaři okamžitě reagovat na situaci. Stejně tak však může AR pomoci lépe pochopit plánované zákroky i pacientům.
• Logistika: Ve skladu mohou brýle sloužit k navigaci mezi jednotlivými odděleními a regály i s přesným dohledáním konkrétního zboží a jeho následným kompletováním a balením. Stejně tak může AR pomoci např. při práci s kontejnery či zásilkami na velkých skladištích, v přístavech, na letištích…
• Prototypování a vizualizování: Brýle mohou pomoci s lepším představením si vzhledu a podoby připravovaného produktu. Taktéž je lze využít pro vizualizaci prostorů, ať již jde o rozmístění výbavy uvnitř počítače či serveru, nebo umístění nového zařízení ve výrobní hale. Obzvláště dobrých výsledků je možné dosáhnout při kombinaci AR, VR a 3D tisku.
• Obchod a služby: Zákazník si může před nákupem nového automobilu prohlédnout zvolený model včetně přesného barevného odstínu a výbavy. Stejně tak může bytový designér svému klientovi předvést, jak budou vypadat plánované úpravy bytu, domu či zahrady, nebo demonstrovat, jak do současného prostředí zapadne nový nábytek.
• Skladování zboží: Moderní a dobře připravený obchodník nebude muset budovat obrovské skladové zásoby, protože produkty zákazníkům ukáže nejprve digitálně, a poptá je až při skutečném projevení zájmu. U malých a levných věcí se to může zdát na první pohled zbytečné a „protizákaznické“, ale např. u rozměrného, nákladného či na zakázku vyráběného zboží jistě užitečné.
• Ovládání dronů: „Pilot“ dronu by měl mít na zařízení vždy přímou viditelnost. AR brýle umožňují tento požadavek dodržet, ale zároveň dovolují kontrolovat všechny potřebné informace o rychlosti, vzdálenosti, výdrži baterie, nahrávání videa apod.

Příležitosti pro vás

Rozšířená realita vám přináší hned několik způsobů uplatnění. Protože výrobci při jejich distribuci vždy spoléhají na partnery, můžete spolupracovat na jejich dodávkách koncovým zákazníkům. Těm je tedy můžete dodat, nasadit, zprovoznit a zaškolit na jejich používání zaměstnance. Současně s tím je velmi pravděpodobné, že bude potřeba připravit i nový software na míru podle potřeb zákazníka, nebo přinejmenším upravit software již existující.

Nedílnou součástí nasazování AR do firemního prostředí je také její integrace do ostatních částí firemního IT, bez jehož konektivity, výpočetního výkonu či zabezpečení by šlo, stejně jako při absenci kvalitního, spolehlivého a aktualizovaného softwarového zázemí, v podstatě o bezcennou věc. Velmi důležité je také napojení na používané systémy (ERP, CRM,…) a případně třeba i analytické a další aplikace.

V neposlední řadě jsou tu pak také firemní procesy, které bude v souvislosti s rozvojem používání rozšířené reality ve většině případů nutné buď vytvořit zcela od nuly, případně rozšířit, či alespoň upravit ty stávající…

Jak tedy sami můžete vidět, oblast rozšířené reality přináší celou řadu příležitostí, a je jen na vás, jak jich využijete ve svůj prospěch, abyste se mohli těšit na světlé zítřky.