Prodej 3D tiskáren není procházka růžovým sadem
Před pěti lety nastal obrovský boom 3D tisku, který zapříčinil především pád patentů americké společnosti Stratasys. Šlo o technologii FDM, která je poměrně levná a umožňuje vyrábět tiskárny, jež se dají pořídit od cca 15 tisíc korun. Ta se pak díky tomu začala masivně rozvíjet. Mnoho výrobců po této příležitosti skočilo, proto-že výroba 3D tiskáren s technologií FDM není až tak složitá. Problém však byl v tom, aby se zajistila její bezchybná funkčnost. Následně vzniklo obrovské množství výrobců 3D tiskáren, jejichž výrobky se trh doslova zahltil. Všichni začali o 3D tisku mluvit, nastal obrovský boom, díky čemuž představoval poměrně zajímavou příležitost. Avšak 3D tisku na profesionální bázi ještě chvíli trvalo, než dospěl do fáze, kdy se dalo mluvit o prodeji koncovým zákazníkům.
Jeden z českých distributorů tiskáren, společnost 3Dwiser, vznikl právě na základě této příležitosti. Jednatel Petr Kouba popsal tehdejší situaci: „V té době o 3D tisku všichni mluvili, ale nikdo ho pořádně neviděl. Firmy už vůbec neměly čas se s ním seznamovat. Díky tomu jsme si uvědomili, že na trhu scházel silný partner, který by přenesl tiskárny od výrobců, otestoval za ně vhodnost těchto technologií a uměl se o ně starat. Úsměvný pak byl fakt, že nám lidé, kteří tehdy 3D tisku rádoby rozuměli, říkali, že 3D tiskárny jsou „na všechno“, ale neuměli to konkretizovat. Podobně je dokonce prezentovali i výrobci. Chtěli 3D tiskárny vyrábět. Mysleli si, jak nejsou univerzální, ale nebyli schopni říct, pro koho jsou určeny. Nezvládali si své produkty obhájit. První dva roky jsme vlastně zjišťovali, kudy cesta vede a kudy ne. Zkoušeli jsme, ve kterých segmentech by se mohl 3D tisk uchytit a kde nikoliv. To, že dnes prodáváme tiskárny převážně do strojírenského průmyslu, je tedy výsledek přirozeného vývoje, jímž jsme si museli projít.“
Český trh 3D tiskáren
Když se podíváme na 3D tisk jako druh byznysu, budeme si jej muset rozdělit na jednotlivé segmenty, a to na levné 3D tiskárny pro osobní použití – segment B2C – a na profesionální 3D tiskárny pro segment B2B. Příležitostí, jak se v 3D tisku na českém trhu uchytit, je poměrně dost, stále však jde o malý trh. „Naše společnost se soustřeďuje na 3D tiskárny pro průmyslové použití, které mají vysoký výkon a dají se pořídit za dobrou cenu. Do tohoto segmentu jsme vstoupili před čtyřmi lety. Tehdy jsme měli relativně volné pole působnosti. Nyní je situace ještě snesitelná, ale další konkurenti by už přibývat nemuseli,“ řekl s úsměvem Petr Kouba. „Máme pobočky v Praze a v Olomouci a pak ještě působíme na Slovensku a v Maďarsku, kde prodáváme prostřednictvím resellerů. Mezi našimi resellery se najdou i specialisté na dentální, případně šperkařský byznys. Začínali jsme ve dvou lidech a dnes je nás třináct. Každý rok se nám daří znásobit firemní obrat.“
Druhy 3D tiskáren
Existuje mnoho způsobů, podle nichž bychom mohli tiskárny dělit. Nejjednodušší však bude podle technologie 3D tisku a použitých materiálů. Zde jsou tři základní technologie, s nimiž se můžeme v praxi setkat:
- Fused deposition modeling (FDM, příp. FFF) – Tyto tiskárny fungují na principu tavení termoplastu, což je technologie, kterou si můžeme představit jako tavnou pistoli. Tiskárna v podstatě funguje na podobném principu až na to, že její tryska je menší, materiály jsou tvrdší, odolnější a tisk řídí počítač.
- Selected laser sintering (SLS) – základem této technologie je spékání práškového materiálu. Sem se řadí poměrně velká skupina tiskáren, kde vstupní materiál představuje prášek z termoplastu. Ten se spéká dohromady působením tepelného záření, ale může jít například o písek či kov. Do této skupiny tiskáren patří i kovové, kde je vstupním materiálem kovový prášek, který se působením laseru speče do kovového dílu.
- Stereolitografie (SLA) – třetí technologii představují tiskárny využívající vytvrzování polymerů. Jde o světločivnou pryskyřici, což je pryskyřice, která ztvrdne působením zdroje světelného záření. U některých příbuzných technologií je vytištěný model obalen v podpůrném voskovém materiálu, takže jej stačí na pár minut umístit to vyhřívané pece a podpěry zmizí.
3D tisk kovu
Jednou z nejzajímavějších tiskáren je například Mark Two od společnosti Markforged. Jde o jednoúčelový stroj, který funguje na principu natavování vrstev nylonu, do něhož je přidáno karbonové vlákno. Vytiskne se tedy kompozit, který je pevnější než hliník. Tento výrobce však ještě ani zdaleka neřekl své poslední slovo. Aktuálně uvádí na trh 3D tiskárnu Metal X, jež je určena pro tisk kovových dílů...
