V roce 2020 proteče cloudem 14,1 zettabytů

Cloudová datová centra v roce 2020 budou mít kapacitu 1,584 ZB, tedy téměř 400 miliard DVD. Analýza také předpovídá, že do roku 2020 vzroste počet spotřebitelů využívajících cloudové úložiště na 2,3 miliardy (z 1,3 miliardy v roce 2015).

„Očekávaný strmý nárůst cloudového datového provozu je přičítán intenzivnějšímu přechodu na cloudové architektury kvůli schopnosti rychlejšího a efektivnějšího přizpůsobení nárůstu pracovní zátěže oproti tradičním datovým centrům. Díky vyšší míře virtualizace datových center mohou provozovatelé cloudových služeb dosahovat vyšší provozní efektivity a zároveň flexibilně poskytovat rostoucí množství různých služeb podnikům i spotřebitelům s optimálním výkonem,“ uvedl Michal Stachník, generální ředitel Cisco ČR.

Česká republika je připravena

Dále studie zkoumala i připravenost jednotlivých států. Zde patří Česká republika mezi nejlépe hodnocené. Ve všech klíčových parametrech se řadí mezi 30 nejlepší států světa. Celkové hodnocení reflektovalo tři základní parametry – rychlost stahování, rychlost nahrávání a latenci. Stát lze označit za připravený, pokud průměrná rychlost stahování dosahuje alespoň 9 100 kb/s, rychlost nahrávání 2 100 kb/s a latence nepřekročí 58 ms. Kombinace jednotlivých parametrů zároveň určuje, zda je země více, či méně připravena. Česká republika zcela jednoznačně patří mezi připravené státy. Dokonce v každém parametru patří do světového seznamu TOP 30. Průměrná rychlost stahování u nás činí 29 231 kb/s (28. místo na světě), rychlost nahrávání 14 919 kb/s (26. místo na světě) a latence 23 ms (dělené 16. místo na světě).

Kolik se vejde do cloudu?

Ukládání dat do cloudu je dnes bráno jako samozřejmost, ale i on má své limity. Studie předpovídá, že do roku 2020 naroste kapacita datových center na 1,8 ZB. Z toho 88 % (tedy zhruba 1,58 ZB) dat připadne na cloudová datová centra. Video ve vysokém rozlišení o této velikosti by mělo délku kolem 57 milionů let a bylo by na něj potřeba 396 miliard DVD disků. Pokud by se tyto disky s tloušťkou 1,2 mm postavily na sebe, měřila by taková věž 475 200 km. Vzdálenost Měsíce od Země je přitom podstatně nižší (384 400 km). Ještě větší objem dat bude uložen v ostatních zařízeních, celkem 5,3 ZB, což znamená 5x více dat než bude uloženo v datových centrech.

Veřejný cloud poroste rychleji, přibude miliarda uživatelů cloudových úložišť

Celkový objem provozu v datových centrech dosáhne hodnoty 15,3 ZB. Největší podíl přitom připadá na cloudový provoz – 14,1 ZB, neboli 92 %. To znamená nárůst oproti roku 2015 o 10 %. I objem datového provozu v tradičních datových centrech se zvýši, nicméně ne v takové míře jako u cloudu. Podle odhadů dosáhne hodnoty 1,3 ZB v roce 2020, zatímco v roce 2015 to bylo „pouhých“ 827 exabytů (EB). Studie dále konstatuje, že veřejný cloud poroste rychleji než privátní. Zatímco ještě v roce 2015 se více dat zpracovávalo v privátních cloudech (51 %), v roce 2020 už na ně připadne méně než třetina dat (32 %).

Výrazně se zvýší také počet uživatelů, kteří do cloudu uloží svá data. V loňském roce využívalo osobní cloudové úložiště 47 % spotřebitelské internetové populace (1,3 miliardy uživatelů). Do roku 2020 by se měl tento počet zvýšit o miliardu uživatelů na 2,3 miliardy (59 %).

Chytrá města jako obří generátor dat

Jedním z důvodů obrovského nárůstu cloudového provozu je rozvoj chytrých měst. Objem dat, který v roce 2020 vygenerují (nikoliv však nutně uloží), se bude pohybovat okolo 600 ZB za rok. Chytré město o velikosti Prahy tedy vygeneruje v roce 2020 denně asi 200 milionů gigabytů dat. Zhruba polovina těchto dat připadá na výrobu. Odhady hovoří o tom, že praktické využití však bude mít pouze desetina z těchto dat, tedy 60 ZB. Toto obrovské množství dat s sebou samozřejmě přinese nové nároky na analytiku a kybernetickou bezpečnost.

Spotřebitelské pracovní zátěže rostou rychleji než podnikové

Pro lepší pochopení růstu datových center obsahuje letošní studie nově analýzu aplikačních pracovních zátěží. Z analýz vyplývají následující predikce pro podnikový a spotřebitelský segment:

• Podnikové pracovní zátěže v datových centrech převažují a jejich množství roste.
  • Množství podnikových pracovních zátěží v období 2015-2020 vzroste 2,4krát, ale jejich celkový podíl na pracovní zátěži datových center klesne ze 79 na 72 %.

• Spotřebitelské pracovní zátěže, ačkoli je jich menší množství, rostou rychlejším tempem. Ve stejném období vzroste objem spotřebitelských pracovních zátěží rychleji, konkrétně 3,5krát.    
  • Do roku 2020 budou spotřebitelské pracovní zátěže představovat 28 % (134,3 milionů) celkového množství pracovních zátěží datových center, oproti 21 % (38,6 milionu) v roce 2015.

• Objem pracovních zátěží pro internet věcí/analýzu dat/databáze roste nejrychleji z hlediska podílu na podnikových pracovních zátěžích, zatímco podíl aplikací pro týmovou spolupráci a výpočetní úlohy zůstává téměř konstantní.
  
  • Do roku 2020 budou pracovní zátěže pro internet věcí/analýzu dat/databáze činit 22 % celkového množství podnikových pracovních zátěží oproti 20 % v roce 2015.

• Video a sociální sítě porostou nejrychleji z pracovních zátěží ve spotřebitelském segmentu a oba typy zátěží výrazně zvýší svůj podíl na celkovém množství.
  
  • Do roku 2020  bude streamování videa představovat 34 % celkového množství spotřebitelských pracovních zátěží oproti 29 % v roce 2015. Sociální sítě budou zaujímat 24% oproti 20 % v roce 2015. Vyhledávání bude představovat 15 % spotřebitelských pracovních zátěží oproti 17 % v roce 2015.