Software se nejvíce krade na Ústecku, nejméně v Praze

20. 8. 2014. (redaktor: František Doupal, zdroj: truconneXion)
V uplynulém roce bylo nejvíce nelegálního softwaru v Ústeckém, Karlovarském a Olomouckém kraji. Situace se zlepšuje jen pomalu - na vině jsou především kraje, kde se počítačovým pirátům stále mimořádně daří.
Foto: Freeimages.com

V  popředí žebříčku dlouhodobě figuruje Praha, jež představuje jistotu nekompromisního postupu proti distributorům a uživatelům nelegálního softwaru. „Metropole je nejdál díky převaze velkých firem se zahraničními vlastníky, kteří ve firemní bezpečnosti prosazují mezinárodní standardy, pravidelné audity licencí a vlastní korporátní řešení. Zaměstnanci si pod vidinou citelné restrikce nedovolí nainstalovat do firemního počítače software z neautorizovaného zdroje,“ vysvětlil Martin Hnízdil příčiny úspěchu firem z hlavního města v potírání počítačových pirátů. „Firmy v Praze více investují do osvěty a jsou také citlivější na svou dobrou pověst, což z nich na trhu s  produkty pro efektivní správu licencí a bezpečnostními řešeními dělá spolehlivé zákazníky. Navíc se již přesvědčily, že se jim respekt k právním normám vyplatí i finančně a že díky němu ušetří nemalé náklady. Motivací je tedy nejen hrozba z postihu, ale i racionálně odůvodněná snaha uspořit,“ dodal Martin Hnízdil.

Za pirátství mohou zaměstnanci i nedbalost majitelů firem

Za vysokou mírou pirátství v některých krajích stojí právě neukázněnost zaměstnanců v kombinaci s nedbalosti majitelů firem: „Instalace více kopií softwaru než povoluje licence nebo jiný nesoulad s licenčními podmínkami (65 %) a neukázněnost zaměstnanců (20 %), kteří si nainstalují svoje privátní programy, jsou nejčastějším důvodem pirátství,“ shrnul hlavní důvody pirátství Martin Hnízdil. To potvrzuje i letošní studie analytiků IDC, podle které 27 procent zaměstnanců instaluje na pracovní počítače software z neautorizovaných zdrojů bez vědomí zaměstnavatele.

V Česku se podle poslední analýzy protipirátské organizace BSA užívá nelegálně 34 % počítačových programů a roční ztráta výrobců softwaru tak činí 3,6 miliardy korun. „Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry,“ řekl Jan Hlaváč, zástupce protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.

Z dlouhodobého sledování vyplývá, že softwarové pirátství se nejčastěji odehrává ve firmách malé až střední velikosti využívajících deset až sto počítačů.

Skokanem roku je Plzeňský kraj

Ve srovnání s poslední analýzou učinili největší kus práce v oblasti prevence softwarového pirátství firmy a instituce v Plzeňském kraji. Oproti loňskému žebříčku Plzeňský kraj postoupil o tři příčky na páté místo, za což mu patří pozice pomyslného skokana roku. V popředí také stojí firmy z Vysočiny a Královéhradeckého kraje. Celkové výsledky potvrzují předchozí pravidlo, že s rostoucí vzdáleností od hlavního města roste benevolence firem k porušování zákona, což nadále platí pro většinu moravských krajů a socioekonomicky slabší Ústecko a Karlovarsko.

Analýza technologické společnosti truconneXion, která pomáhá firmám a institucím preventivně předcházet softwarovému pirátství, dlouhodobě porovnává poptávku po preventivních nástrojích – tzv. auditovacích softwarech. „Je zřejmé, že firmy v některých regionech ve srovnání s minulostí věnují mnohem větší pozornost rizikům plynoucím z užívání nelegálního softwaru a prevence už pro ně není prázdné slovo,“ řekl Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Zaměstnanci nelegálně stahující software mají v takto vybavených firmách mnohem obtížnější pozici. Snadno je odhalí už jediný report, který prokazatelně prezentuje jejich nežádoucí aktivity. „Při současné úrovni auditovacích systémů je pořízení podobného reportu otázkou jediného kliknutí myší. Zaměstnavatelé si takto udržují přehled a předcházejí případným škodám způsobeným používáním nelegálního softwaru či jeho instalováním do firemních počítačů, za které nesou zodpovědnost,“ připoměl Martin Hnízdil z truconneXion.

Podobné články

Zuzana Švecová (Cisco): Dívejte se na bezpečnost očima koncového zákazníka

19. 11. 2024. (redaktor: Michala Benešovská, zdroj: DCD Publishing)
Zuzana Švecová je od září novou generální ředitelkou české pobočky společnosti Cisco. V rozhovoru jsme probrali nejen její jedenáctileté působení ve firmě, ale i priority v nové roli či technologické novinky v portfoliu Cisco. Čtěte více

Patrick Müller (Sophos): Budoucnost je ve spravovaných službách

10. 10. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: DCD Publishing)
S Patrickem Müllerem, senior channel manažerem společnosti Sophos, jsme hovořili o aktuálním dění v oblasti kybernetické bezpečnosti. V rozhovoru se můžete dočíst nejen o aktuálních trendech v segmentu cyber security, ale také o příležitostech, které vám v kombinaci s produkty a službami společnosti Sophos přináší. Čtěte více

Prodej bezpečnostních zařízení ve 2. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostl

16. 9. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: IDC)
Celkové tržby z prodeje bezpečnostních zařízení ve druhém čtvrtletí roku 2024 meziročně vzrostly o 0,5 % na 4,2 miliardy dolarů, což představuje oproti druhému čtvrtletí roku 2023 nárůst o 20 milionů dolarů. V objemu prodej naopak meziročně klesl o 4,3 % na milion kusů. Čtěte více
Foto: Algotech

Tržby z prodeje bezpečnostních produktů vloni vzrostly o 15,6 %

8. 7. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: IDC)
Celosvětové tržby za bezpečnostní produkty dosáhly v roce 2023 celkem 106,8 miliardy dolarů, což představuje nárůst o 15,6 % oproti roku 2022. Růst tržeb byl výrazný – podle IDC zaznamenalo dvouciferný meziroční nárůst všech šest sledovaných kategorií. Růst by měl navíc pokračovat přinejmenším do roku 2028. Čtěte více