Čína světovou jedničkou v nasazování důvěryhodné IT infrastruktury

Jde přitom o zásadní požadavky IT. Omezení investic do těchto klíčových oblastí ohrožuje schopnost IT infrastruktur přestát rušivé incidenty, jako jsou neplánované výpadky, narušení zabezpečení a ztráty dat, případně se z těchto událostí rychle zotavit. Narůstá tak potřeba zvolit progresivní strategie k dosažení důvěryhodné IT infrastruktury.

Průzkum Global IT Trust Curve, který provedla společnost Vanson Bourne zaměřená na výzkum trhu, shrnuje výsledky 3 200 rozhovorů s respondenty ze 16 zemí a 10 oborů.

Vynikající hodnocení zralosti získala Čína. Pracovníci s rozhodovací pravomocí v IT v Číně uvedli, že v maximální míře implementují propracované technologie k zajištění nepřetržité dostupnosti, pokročilého zabezpečení a integrovaného zálohování a obnovy. Na druhém místě v hodnocení zralosti v průzkumu IT Trust Curve bodovaly Spojené státy. Tři ze čtyř nejvyzrálejších zemí – Čína, Jihoafrická republika a Brazílie – patří do skupiny BRICS. Dokládá to, že tyto země pohotově a agresivně investují do technologií s cílem upevnit svůj ekonomický vliv. Jako poslední mezi 16 zeměmi se v průzkumu IT Trust Curve umístilo Japonsko.

David Goulden, prezident a provozní ředitel společnosti EMC, průzkum komentoval takto: „Čtyři zdaleka nejvýznamnější trendy v dnešních informačních technologiích jsou cloud computing, big data, sociální sítě a mobilní zařízení. Přijetí těchto trendů ve vyzrálé podobě musí stát na důvěryhodném základě. Potřebuji mít důvěru, že moje informace jsou v cloudu v bezpečí, že se neztratí ani je nikdo neodcizí, potřebuji důvěru, že IT budou fungovat vždy, když je třeba – což v současné době znamená nepřetržitě. Čím více důvěry lze získat a zaručit, tím rozsáhlejší a rychlejší je vliv těchto trendů. A naopak, čím méně důvěry se vytvoří, tím bude jejich dopad omezenější. To, kam se země řadí na křivce zralosti v průzkumu IT Trust, může ovlivnit jejich celkovou konkurenceschopnost.“

K hlavním zjištěním průzkumu patří:

• Celosvětová úroveň zralosti je obecně nízká - více než polovina (57 %) všech respondentů spadá do kategorií s nízkou zralostí, jen 8 % se řadí do kategorie lídrů. Čím vyšší je zařazení organizace na křivce zralosti, tím pravděpodobnější je, že již implementovala strategičtější a modernější technologické projekty, jako jsou například analýzy velkých objemů dat (big data).

• Nízká míra důvěry v technologickou infrastrukturu - téměř polovina (45 %) respondentů z celého světa přiznává, že jejich vrcholový management nemá jistotu, že je daná organizace adekvátně vybavena funkcemi dostupnosti, zabezpečení, zálohování a obnovy dat. Procentuální podíl respondentů na jednotlivých úrovních zralosti, kteří kladně odpověděli na dotaz, zda jejich vrcholový management tuto jistotu pociťuje, je následující: zaostávající – 39 %, zvažující – 51 %, implementující – 65 % a lídři – 81 %. Nejmenší procento respondentů potvrzujících jistotu vrcholového vedení v těchto klíčových aspektech IT má Japonsko (31 %), nejvyšší naopak Německo (66 %). Celých 19 % (tedy téměř pětina) respondentů z celého světa poukazuje na celkový nedostatek důvěry ve vlastní technologickou infrastrukturu.

• Výrazný je nesoulad mezi tím, jak vylepšení vnímají IT specialisté a jak podnikoví lídři - zatímco mezi pracovníky s rozhodovací pravomocí v IT pokládá 70 % IT oddělení za motivátora, který usiluje o vytvoření budoucí odolné a zabezpečené IT infrastruktury, mezi pracovníky s rozhodovací pravomocí v obchodních oblastech odpovídá na tutéž otázku kladně jen 50 %.

• Organizace na vyšší úrovni zralosti se dokážou rušivým incidentům vyhnout, případně se z nich zotavit rychleji a s méně citelnými důsledky - více než polovina (53 %) organizací ze segmentu lídrů v průzkumu IT Trust Curve uvedla, že čas potřebný k obnově dat u nejdůležitějších aplikací počítají v minutách nebo menších jednotkách. V průměru napříč úrovněmi zralosti klesá podíl takových organizací na 27 %.

• K nejzávažnějším bezpečnostním otázkám se podle všech respondentů řadí přístup k aplikacím třetích stran (43 %) a ochrana duševního vlastnictví (42 %).
• Organizace stále z velké části spoléhají na „preventivně orientované“ nástroje zabezpečení. Dvěma nejoblíbenějšími řešeními zabezpečení jsou antivirové programy a brány firewall, které používá přes 80 % respondentů
• Jen 18 % účastníků implementovalo platformu pro správu bezpečnostních informací a incidentů (SIEM) a ještě méně, pouhých 11 %, řešení pro řízení rizik a soulad s předpisy (GRC). Řešení tohoto typu přitom nabízejí funkce pro monitorování a reakci, které jsou potřebné k obraně proti pokročilejším hrozbám
• Vedle sektoru IT a technologií (3. místo) doplňují pětici nejvyspělejších oborů vysoce regulované finanční služby (1. místo), vědy o živé přírodě (life sciences) (2. místo), zdravotnictví (4. místo) a veřejný sektor (5. místo).