Byznysové notebooky ve 2. polovině roku 2023

Přenosné počítače jsou širokou kategorií a v mnoha ohledech se vzájemně výrazně odlišují. Notebooky můžeme rozdělit do různých kategorií (PC pro běžné spotřebitele, herní modely, ultrakompaktní přístroje, pracovní stanice či právě v tomto textu detailněji popisované byznysové produkty), které toho sice často mnoho sdílí (ostatně, mluvíme přece o mobilních počítačích, že?), ale přesto najdeme řadu vlastností a parametrů, kde naopak narazíme na výrazné rozdíly.

Nároky na (přenosné) firemní počítače

Je jasné, že i vlastnosti podnikových notebooků, a potažmo i na ně kladené nároky se budou s ohledem na cenu i požadované nasazení a využití lišit. Přesto však můžeme vyjmenovat řadu charakteristik, které by měly mít více či méně společné. V první řadě můžeme zmínit adekvátní (spíše než maximální možný) výkon (zde nejvíc ovlivněný zejména procesorem, ale i kapacitou a rychlostí RAM nebo typem a velikostí úložiště, méně důležitý bývá u byznysových PC grafický čip, ačkoli i ten může být někdy přínosný).

V případě procesorů trhu nadále dominují čipy s architekturou x86, tedy AMD a Intel. Volba mezi těmito dvěma dodavateli není jednoduchá, AMD se po mnoha letech Intelu technologicky vyrovnalo, nebo jej dokonce i předčí, což platí i o vlastnostech vhodných pro nasazení do notebooků. Modelů s nejnovějšími CPU od AMD je však k dostání relativně málo, a proto si vlastně ani nelze moc vybírat. Situace se sice postupně zlepšuje, ale zákazník bude ve výsledku (nucen) volit spíše podle toho, co je zrovna na skladech distributorů a které konfigurace jednotliví výrobci v tuzemsku nabízejí.

Díky Applu a několika málo pokusům ostatních výrobců (držme jim palce) se setkáváme také s procesory na bázi ARMových technologií, které bývají oproti výše zmiňované konkurenci výrazně úspornější a výkonově srovnatelné (zde bude vždy záviset na konkrétní disciplíně, aplikaci, platformě apod). Na rozdíl od Applu a systému MacOS (kde se vše vsadilo na jednu kartu) jde však ve světě Windows PC z mnoha důvodů o okrajovou záležitost.

U operačních pamětí se setkáváme s notebooky osazenými moduly DDR4 a DDR5 (a jejich úspornějšími variantami jako LPDDR4X a LPDDR5X), stále častěji jsou však integrální součástí základní desky přístroje, a proto je později nelze nahradit nebo rozšířit. Požadovanou kapacitu je proto předem dobré důkladně zvážit. Za rozumný standard z hlediska ceny i morální životnosti notebooků můžeme označit kapacitu 16 GB, která by měla být i do budoucna dostatečná. U základních kancelářských činností by mělo stačit i 8 GB, náročnější zákazníci naopak neudělají špatně ani s 32 GB a více.

Kapacita SSD (HDD jsou snad – nejen – v této kategorii notebooků nadobro pryč) nehraje u firemních počítačů většinou příliš roli (počítá se s tím, že většina dat bude ležet na firemním úložišti nebo v cloudu). Pokud se však pořizuje počítač pro náročnější činnosti, vyplatí se pohlídat rychlosti úložiště, které mohou citelně ovlivňovat odezvu systému i aplikací. I zde platí, že stejně jako RAM se i úložiště stávají nedílnou součástí základní desky a jejich následná výměna je obtížná či nemožná.

Zapomínat bychom neměli ani na kvalitně zpracované chlazení, které může mít dopad nejen na výkon zařízení (a jeho dostupnost po co nejdelší možnou dobu), ale i na celkovou životnost a také ergonomii práce (nikdo nechce dobrovolně pracovat s rozpáleným notebookem).

Velikost a provedení

Byznysové notebooky se dnes vyrábějí (povětšinou) s úhlopříčkami displejů v rozmezí 13" až 16". Menší modely jsou samozřejmě vhodnější pro časté přenášení, varianty s většími panely si pak budou hovět zejména v kancelářích. Od velikosti displeje se odvíjejí vlastnosti jako ergonomie, výkon, konektorová výbava apod.

V aktuální nabídce není problém vybrat malý a lehký notebook s dlouhou výdrží baterie, ergonomicky perfektně zpracovanou stanici s velkým displejem, pohodlnou klávesnicí s numerickým blokem a širokou nabídkou rozhraní, ani rozumný kompromis „na půli“ cesty, který svými parametry vyhoví jak občasnému přenášení, tak pohodlné práci v kanceláři bez větších kompromisů v jednom či druhém ohledu.

Vedle notebooků s klasickým provedením jsou k dispozici různé typy konvertibilních zařízení s otočnými displeji či oddělitelnými klávesnicemi. Jejich nabídka sice není tak pestrá jako u standardních přenosných PC, ale rozhodně je z čeho vybírat a např. modely s dotykovými displeji (v kombinaci se stylusem) mohou mít v byznysovém prostředí své opodstatnění.

Přihlédnout musíme také ke zpracování přístrojů. Stále běžnější jsou takové, které splňují nejrůznější normy odolnosti včetně MIL-SPEC apod. Takové přístroje se mohou pochlubit kvalitním zpracováním, které obstojí v náročných podmínkách každodenního shonu. Zejména u zařízení, u kterého se počítá s přenášením, může jít o důležitý benefit.

Displeje

Otázku displejů jsme již částečně zmínili v předchozích odstavcích. Již tedy víme, že v byznysu jsou nejrozšířenější mobilní počítače s úhlopříčkami obrazovky 13" až 16". Nejběžnější zobrazovací technologií je IPS, postupně sem však pronikají také OLED obrazovky, a to včetně cenově dostupných produktů. Ve srovnání s IPS panely nabízejí několik výhod (např. nízká odezva, jasné a přesné barvy, skutečně tmavá černá apod.), pro běžné používání (ve firemním sektoru) však nejsou nezbytné. Totéž platí o panelech s mini LED podsvícením, kterými disponují např. MacBooky Pro.

Viditelnější (a praktičtější) přínos může mít přechod k zobrazovačům s poměrem stran typu 16 : 10, kdy panely nejsou tolik široké, ale naopak „něco navíc“ získávají do výšky. Pro práci bývají takovéto displeje obecně užitečnější. Více a více displejů rovněž nabízí vyšší zobrazovací frekvence než nejběžnějších 60 Hz. Typicky jde o 90 Hz a více a výsledkem je plynulejší a méně trhaný obraz. I v tomto případě platí, že u pracovního nasazení nejde o výraznější benefit, ale pocitově „je fajn to mít“.

Zabezpečení

Zejména (avšak nejen) v byznysovém prostředí je nutné vzít v potaz také zabezpečení samotného přístroje i uložených dat. Naštěstí ani to dnes nebývá problémem a výrobci počítačů i poskytovatelé softwaru nabízejí nejrůznější metody, se kterými mohou podniková IT oddělení dále pracovat v závislosti na svých možnostech a potřebách.

Vedle zabezpečení hesly nebo čipovými kartami se standardem stalo biometrické zabezpečení jako senzor otisku prstu, sken obličeje, nebo dokonce obraz krevního řečiště, ideálně v kombinaci s technologií Windows Hello. Další úroveň zabezpečení poskytují řešení jako Microsoft Pluton či Secure-Core PC. Nedílnou součástí jsou také široké možnosti zabezpečení na úrovni BIOSu/UEFI a pokročilé nástroje pro hromadnou či vzdálenou správu. O bezpečnost našich počítačů se ve stále větší míře starají také nejrůznější nástroje využívající strojové učení a umělou inteligenci.

Z hlediska lokálního soukromí se mohou hodit prvky jako krytka webové kamery nebo speciální funkce zamezující odezíráni informací z displeje neautorizovaným osobám. Některé počítače dokonce umějí uživatele upozornit na situaci, kdy někdo stojí za jeho zády a snaží se sledovat, co se děje na obrazovce.

Dobrým zabezpečením se chlubí také platforma od Applu.

Konektivita a napájení

V oblasti (drátové) konektivity nabírá na významu konektor USB-C, ideálně v kombinaci s podporou rozhraní Thunderbolt 3/4. Výhodou tohoto standardu jsou jeho široké možnosti umožňující přenášet data, ale i obraz a zvuk nebo síťovou konektivitu (Ethernet). Slouží také k napájení. Stále častěji se toto moderní rozhraní stává alternativou dokovacích stanic (např. v kombinaci s patřičně vybaveným monitorem), který zajistí propojení všeho potřebného.

Bezdrátová konektivita standardně zahrnuje Wi-Fi (nejlépe ve variantě 6E a s podporou všech běžně využívaných režimů a frekvencí, tedy i 6 GHz) a Bluetooth. Narazit můžeme také na NFC a uživatelé, kteří tráví spoustu času na cestách, si mohou dopřát také mobilní konektivitu jako 4G/LTE či modernější 5G.

Nejen na cestách se může hodit kvalitní webkamera v kombinaci s citlivým mikrofonem a čistými a hlasitými reproduktory, u některých modelů pak dokonce doplněná o vyhrazená tlačítka pro rychlou a pohodlnou obsluhu audio- i videohovorů.

Dalším z aspektů používání přenosného počítače je výdrž baterie. Zde stejně jako u dalších vlastností závisí na konkrétním modelu a jeho výbavě, doba práce na jedno nabití se navíc může dramaticky lišit i podle toho, co uživatel na PC aktuálně dělá. V portfoliích výrobců tak můžeme narazit jak na počítače s průměrnou výdrží (cca pět hodit), nadprůměrnou výdrží (cca deset hodin), ale i na opravdové „držáky“ s výdrží atakující 20 hodin. Výhodou mnoha moderních počítačů jsou také zrychlující se a zároveň se i zmenšující napájecí adaptéry, díky rozhraní USB-C navíc často použitelné také pro napájení jiných zařízení včetně mobilních telefonů nebo tabletů.

Doplňkové služby a servisy

Benefitem notebooků pro firemní či korporátní klienty bývá také široká nabídka doplňkových služeb. V závislosti na výrobci a konkrétní produktové řadě můžeme někdy již v základu získat např. prodlouženou záruku nebo servis do druhého dne přímo v sídle zákazníka (či v jiném místě, které si majitel či uživatel PC dohodne). Obchodním cestujícím může přijít vhod možnost využití servisních služeb v zahraničí. V případě potřeby bývá možné dokoupit také různé další rozšiřující servisní služby, které stále častěji řeší i aspekty související s ochranou dat nebo ekologií a udržitelností.