Alespoň základní digitální dovednosti má 69 % Čechů

15. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
V roce 2023 internet používalo 92 % dospělých obyvatel Česka a touto hodnotou lehce překračovalo průměr celé Evropské unie. Základní digitální dovednosti mělo 69 % osob u nás, což bylo výrazně více než průměr EU. I v míře pokročilých digitálních dovedností byly znalosti obyvatel Česka v celoevropském srovnání vyšší.

V roce 2023 používalo internet v Evropské Unii 91,5 % osob ve věku 16 až 74 let. V Česku byla situace velmi podobná, internet využívalo 92 % osob v tomto věku. Mladí lidé používali internet až na výjimky všichni, mezi staršími osobami byl podíl nižší. Konkrétně mezi obyvateli Česka do 55 let bylo online 99 % osob, ve věku 55 až 74 let pak 78 %. Samotné používání internetu je přitom základem pro osvojování digitálních dovedností.

V Česku mělo v roce 2023 alespoň základní úroveň 69 % osob ve věku 16–74 let. „V celé Evropské unii mělo základní úroveň digitálních dovedností 56 % osob, Evropská komise si přitom dala za cíl do roku 2030 dosáhnout 80 %,“ uvedla Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Index pro měření digitálních dovedností je složen z celé řady ukazatelů z oblasti hledání a třídění informací, online komunikace, tvorby digitálního obsahu nebo bezpečného chování na internetu. Nejvíce osob se základním stupněm digitálních dovedností žilo v Nizozemsku (83 %) a ve Finsku (82 %). Obě země zatím jako jediné splňovaly cíl 80 %. Na opačném konci žebříčku se nacházelo Rumunsko, kde mělo alespoň základní úroveň digitálních dovedností 28 % obyvatel.

Ani v pokročilých digitálních dovednostech na tom nebyli obyvatelé Česka špatně. S 35 % se nacházeli nad průměrem EU, ten ve sledovaném období činil 27 %. Pokročilá dovednost znamená, že osoba dosáhla pokročilé úrovně ve všech sledovaných oblastech. Nejvyšší podíl osob s pokročilými dovednostmi mělo Nizozemsko (55 %) a Finsko (54 %). Naopak nejnižší podíly osob vykazovaly Bulharsko (8 %) a Rumunsko (9 %).

Jednou z nejnáročnějších digitálních dovedností je programování. V Česku se mu v roce 2023 věnovalo 6,5 % osob ve věku 16–74 let, což byl stejný podíl jako v celé EU. Nejvíce osob programovalo mezi obyvateli Nizozemska (11,7 %) a Dánska (11,5 %). Velké množství osob, které se věnují programování, se našlo také ve Finsku (10,6 %) a Švédsku (10,3 %). Naopak suverénně nejméně takových bylo mezi Rumuny (1,7 %) a Bulhary (1,4 %).

Více informací o digitálních dovednostech Čechů naleznete na webu ČSÚ.

Štítky: 

Podobné články

Důvěra spotřebitelů i podnikatelů v ekonomiku dále roste

26. 4. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 97,0, při stejném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 2,6 bodu na hodnotu 95,6 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 3,9 bodu na hodnotu 103,8. Čtěte více

Služeb e-governmentu a elektronického zdravotnictví využívá stále více lidí

28. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Elektronizace veřejné správy v Česku za posledních několik let značně pokročila i díky státem uznávaným elektronickým identitám. Roste také počet datových schránek zřízených na vlastní žádost a rozvoj zažívá i elektronizace zdravotnictví. Čtěte více

HDP v roce 2023 klesl o 0,4 %

5. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %. HDP za celý rok 2023 klesl o 0,4 %. Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,2 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2022 klesl o 0,2 %. Čtěte více

Důvěra mezi podnikateli dále oslabuje, spotřebitelé jsou optimističtější

28. 2. 2024. (redaktor: František Doupal)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 1,9 bodu na hodnotu 90,6, a to při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 94,0. Čtěte více